Německá vládní koalice se v zásadě dohodla na trvalém uzavření osmi ze 17 německých jaderných reaktorů. Informoval o tom německý list Leipziger Volkszeitung. Odklon Německa od jaderné energie přispívá k růstu cen elektřiny na evropském trhu.
Návrh na zpřísnění bezpečnostních norem podle zdroje listu Leipziger Volkszeitung zajistí trvalé uzavření sedmi nejstarších německých jaderných elektráren i problémové severoněmecké jaderné elektrárny Krümmel.
Německo se již minulý měsíc v reakci na jadernou krizi v Japonsku rozhodlo provoz sedmi nejstarších jaderných elektráren na tři měsíce přerušit. Jde o elektrárny Neckarwestheim I, Philippsburg I, Biblis A a B, Isar I, Unterweser a Brunsbüttel. Dohromady mají výkon 7419 MW, což by odpovídalo výkonu téměř čtyř Temelínů.
O trvalém uzavření některých elektráren bylo rozhodnuto již v polovině února, kdy německá vláda vydala tříměsíční moratorium. Premiér Bádenska-Württemberska Stefan Mappus tehdy oznámil, že natrvalo ukončí svou činnost tamní elektrárna Neckarwestheim I. Stejný osud stihne podle bavorského ministra životního prostředí Markuse Södera i elektrárnu Isar I u Landshutu.
Německá energetická společnost RWE dnes uvedla, že podala žalobu proti rozhodnutí o tříměsíční odstávce elektrárny Biblis A. Podle RWE neexistují pro odstávku žádné právní podklady.
Cena elektřiny na německé burze během března vzrostla o deset procent na zhruba 59 eur (přes 1440 korun) za megawatthodinu. Hlavní příčinou zdražování elektřiny na burze je reakce německé vlády na problémy jaderné elektrárny Fukušima 1 v Japonsku, kterou vážně poškodilo nedávné zemětřesení a vlna tsunami.
