Západoevropské akcie padají střemhlav dolů, Evropa se - kulantně napsáno - diví Řekům, eurozónu čekají minimálně dva krušné měsíce. Proč to všechno? Může za to prohlášení řeckého premiéra Jorgose Papandrea o záměru vyhlásit referendum, v němž Řekové rozhodnou, zda přijmou podanou pomocnou ruku Evropy.
Několik kol jednání do pozdních nočních hodin, jak se vypořádat se zadluženým Řeckem. Plán, i když nikterak závratný, se nakonec našel. A po celém tomto martyriu vystoupil Papandreu a eurozóně i světu oznámil, že Řekové si vše ještě potřebují promyslet a o přijetí pomoci rozhodnou v lednovém referendu. Je nad slunce jasné, že eurozónu čekají dva krušné měsíce.
Oznámení řeckého premiéra o vyhlášení referenda vedlo k okamžitému tobogánu na burzách, které padají od Asie po USA. Euro ztrácí proti dolaru už 1,5 procenta. Na trzích se šíří obavy, že riziko chaotického státního bankrotu Řecka je teď vyšší než kdy jindy.
"To riziko spočívá v tom, že když Řekové řeknou 'ne', úplně to vykolejí všechny dosavadní snahy o záchranu. Vzhledem k tomu, že hlasovat se bude až v lednu, můžeme zapomenout na tradiční růst akciových trhů před koncem roku," poznamenal jeden z makléřů na burze v Paříži.
Euro i koruna budou tratit
Neřízený řecký krach by už v tak rozkolísané Evropě znamenal katastrofu. Zasaženy by byly velké evropské banky, které řecký dluh vlastní (zejména francouzské). Finanční nákaza by se tak mohla v eurozóně dále rozšířit, případné snížení ratingu dalších bank by nepochybně mohlo vést i ke snížení ratingů jednotlivých států, které by v těch bankách vlastnily podíly. Což by bylo téměř jako morová nákaza eurozóny rozšiřující se nekontrolovaně všemi směry.
Eurozóna chtěla jednat o pomoci Číny, Brazílie nebo Ruska, které by svými penězi pomohly eurovalu. Tato jednání jsou tak nyní na mrtvém bodě, protože země bez jasné záruky, jak to bude s řeckým dluhem, peníze jen tak neposkytnou. Mezitím se bude zhoršovat situace s financováním dluhu Itálie, Španělska, Portugalska, Irska a možná i Francie.
V mezidobí do lednového referenda se dá proto očekávat propad eura vůči dolaru a dalším měnám a zvýšená nervozita na trzích provázená velkými výkyvy. Americký dolar vlivem problémů eura znatelně posílí, což povede k dočasnému poklesu cen komodit a kovů.
Česká koruna bude stejně jako další středoevropské měny oslabovat vlivem poklesu eura a posílení dolaru. Český export je totiž ze 70 procent orientován právě na země eurozóny a na situaci na těchto trzích je naše země závislá. Dá se proto očekávat další zpomalení exportního průmyslu, potažmo celé tuzemské ekonomiky. Jen během dnešního dne ztrácí koruna 0,7 procenta vůči euru, vůči dolaru ztrácí už 2,3 procenta.
ECB bude muset opět pomoci
"Jedno z mála možných řešení současného stavu nabízí Evropská centrální banka," uvádí analytik Jan Bureš z Poštovní spořitelny. "Záleží na čtvrtečním zasedání ECB, ta jediná může zastavit finanční nákazu. Musela by ovšem začít masivně nakupovat dluhopisy periferních zemí, jako je Itálie, Řecko a Portugalsko, aby je ochránila před nájezdy spekulantů. ECB se zatím do tohoto kroku nechtělo, ale moc jiných možností nemá," říká Bureš.
Podle něj by v případě, že nedojde ke kroku ECB či jinému řešení, mohlo euro v následujících týdnech spadnout až k hodnotě 1,28 za americký dolar.
Řecký zahnívající dluhový problém, který na jihu eurozóny začíná už pomalu zapáchat, bylo třeba jasným plánem nasměrovat k uzdravení. Řecký premiér svým necitlivým rozhodnutím poslal trhy opět na houpačku a o týdny zpět.
Řecká vláda se bojí demonstrantů
Co vedlo řeckého premiéra k tomu, že se odhodlal k obratu na řeckou veřejnost? To ho myšlenka celostátního referenda nenapadla v době, kdy s Merkelovou a Sarkozym jednali o pomoci jeho zemi? Intenzivní jednání posledních dvou týdnů jsou tak naprosto bezcenná.
Vláda Papandrea už po několikátém kole dalších úspor přestává situaci zvládat, nespokojeni nejsou pouze státní zaměstnanci ale i širší veřejnost. Každé kolo úspor má své mantinely a v Řecku už je pomalu překračují. Vzhledem k masivním protestům a demonstracím či stávkám se nedá očekávat jednoduché prosazení pomoci. Právě tento fakt nejvíce znervózňuje investory. Běžní občané Řecka mají ve svých rukou osud prakticky celé eurozóny.
"Věříme občanům, důvěřujeme v jejich úsudek, máme důvěru v jejich rozhodnutí," řekl Papandreu před poslanci svého vládního Panhelénského socialistického hnutí. "Obyvatelé budou vyzváni, aby k nové dohodě o finanční pomoci řekli jasné ano, nebo jasné ne," dodal.
Pokud by Řekové druhý balíček pomoci v lednu odmítli, čekal by je stejně pravděpodobně divoký bankrot (odepsání až 75 procent dluhu). V posledním scénáři EU měl být odpis kolem 50 procent, což je pořád lepší. V případě divokého bankrotu se navíc dá očekávat, že by se s Řeckem investoři tolik nemazlili a Řekové by přišli o značnou část úspor.
Nejhorší variantou by byl pád vlády premiéra Papandrea, jelikož by za řeckou stranu neměl se zástupci "trojky" (ECB, MMF a EK) aktuálně kdo jednat, což by situaci ještě dále prodloužilo. A Řekové moc manévrovacího prostoru nemají, neboť pomoc nutně potřebují.
