Ve Spojených státech v červenci vzniklo mimo zemědělský sektor zhruba 209 tisíc nových pracovních míst, což je více, než se čekalo. Výraznější byl i růst mezd. Míra nezaměstnanosti se pak snížila na 4,3 procenta, na nejnižší úroveň za 16 let. Oznámilo to americké ministerstvo práce.
Ministerstvo také směrem vzhůru zpřesnilo počet vytvořených míst za červen. Původně hovořilo o 222 tisících místech, v revizi tento údaj posunulo na 231 tisíc míst.
Analytici v průměru čekali, že v červenci v USA vznikne zhruba 183 tisíc míst. Celkově se najímání nových pracovní sil letos pohybuje v průměru kolem 184 tisíc měsíčně, což odpovídá loňskému průměru 187 tisíc, píše agentura AP.
Vývoj naznačuje, že americká centrální banka (Fed) by mohla příští měsíc oznámit, kdy začne se snižováním portfolia dluhopisů, které nakupovala v minulých letech, aby podpořila ekonomiku po finanční krizi a hospodářské recesi.
Dnešní statistika ale také ukázala, že průměrná hodinová mzda v červenci stoupla o 0,3 procenta po růstu o 0,2 procent v červnu. Zaznamenala tak nejvyšší růst za pět měsíců.
Meziročně se ale mzdy zvýšily jen o 2,5 procenta, což je stejné tempo jako v červnu. Značně tak zaostávají za standardním růstem v časech nízké nezaměstnanosti, který se pohybuje mezi 3,5 a čtyřmi procenty. Ještě v únoru činil 2,8 procenta, od té doby se ale snižuje.
Zvyšování mezd je přitom stěžejním prvkem hospodářské expanze. Ve druhém čtvrtletí roční růst americké ekonomiky činil 2,6 procenta po tempu 1,2 procenta v prvních třech měsících.
Při pohledu na vývoj zaměstnanosti v jednotlivých sektorech se v porovnání s červnem nic zásadně nezměnilo. Zpracovatelské firmy nabraly 16 tisíc osob, automobilový sektor pak 1600, přestože mu prodej klesl o 6,1 procenta. Stavební podniky nově zaměstnaly šest tisíc lidí a výplatní listina americké vlády se prodloužila o čtyři tisíce jmen.
