Nezvyklá kalamita
Nizozemsko úpí pod haldami hnoje. Prsty v tom má i EU

Nizozemci mají problém. Produkují příliš mnoho hnoje, a nadměrně tak znečišťují životní prostředí. Hrozí, že kvůli porušování evropských pravidel budou muset utratit statisíce kusů dobytka.

Nizozemsko - to jsou tulipány, mlýny, dřeváky, rychlobruslaři, sýry... ale také hnůj. Spousta hnoje. Je ho tolik, že kdyby se začal shromažďovat na jednom místě, vrch Vaalserberg (322 metrů nad mořem) by asi rychle přišel o titul nejvyššího bodu evropské části království. Má to nemilé dopady.

Hnůj obsahuje dusičnany a fosforečnany. Ty se vsakují do půdy, znečišťují podzemní vodu a způsobují eutrofizaci - v řekách a jezerech dochází k přemnožení planktonu a sinic, úbytku kyslíku a úhynu ryb a dalších druhů. Evropská legislativa (takzvaná nitrátová směrnice) kvůli tomu stanovuje, že na jeden hektar může být ročně dodáno prostřednictvím organických hnojiv nejvýše 170 kilogramů dusíku.

Nizozemsko má (spolu s některými dalšími státy) s Evropskou komisí vyjednanou výjimku. Vzhledem k velké intenzitě tamního zemědělství mohou rolníci používat až 250 kilogramů dusíku na hektar. Podmínkou je, aby množství dusičnanů a fosforečnanů "vyrobených" na farmách nepřesáhlo úroveň z roku 2002 a také aby si Nizozemci poradili s přebytečným hnojivem, které je odpadem mlékárenského průmyslu.

Jenže v tom je právě problém. Nizozemsko produkuje více vyzrálé mrvy a fosforečnanů, než se zavázalo, a hrozí, že o výjimku na konci roku přijde. V takovém případě by muselo výrazně snížit počet hospodářských zvířat. Server Politico píše o třetině dobytčí populace, která činí 1,5 milionu kusů.

Aniž si to krávy uvědomují, za současnou šlamastyku mohou právě ony, přesněji řečeno boom mlékárenského průmyslu, který nastal poté, co byly v Evropské unii v roce 2015 po jednatřiceti letech zrušeny mléčné kvóty. Nizozemsko je čtvrtým největším výrobcem mléka v EU po Německu, Francii a Velké Británii, ročně vemena holanských krav vyprodukují 12,7 milionu tun. Sektor představuje šestinu nizozemského potravinářství a zaměstnává 45 tisíc lidí. Kam se hrabe výroba elektroniky nebo aut...

"Věděli, jaké budou důsledky toho, že kvóty skončí, vůbec s tím ale nic neudělali," kritizuje úřady Bart van Opzeeland z organizace Přátelé Země. "Svým způsobem jsme se v Nizozemsku chovali všichni nepatřičně," kaje se europoslanec Jan Huitema (ALDE).

CELÝ ČLÁNEK NALEZNETE V NOVÉM ČÍSLE ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 23. LEDNA 2017.