Norský státní fond, který spravuje zisky z prodeje ropy a plynu, se zbavil irských a portugalských dluhopisů. Prodal i část dluhopisů Španělska a Itálie. Navíc už dříve odmítl účast na restrukturalizaci řeckého dluhu. Celkem fond prodal dluhopisy zemí eurozóny v hodnotě 4 procent svého celkového majetku.
Evropské potíže rostou, a i když dluhopisy problémových zemí nabízejí slušný výnos, norský státní fond spravující ropné zisky do nich investovat nebude. "Pro dlouhodobého investora je klíčová předvídatelnost. Eurozóna ovšem čelí významným strukturálním a měnovým výzvám, které její předvídatelnost snižují," prohlásil Yngve Slyngstad, šéf státního fondu Norges Bank Investment Management. Celkem tento penzijní fond spravuje 610 miliard dolarů. Loni vydělal 7,1 procenta. Z akciových investic měl zisk 11 procent, z dluhopisů 1,6 procenta.
Poprvé se dostal do křížku s eurozónou letos na jaře, když nesouhlasil s výměnou řeckých dluhopisů za obligace s nižší nominální hodnotou, delší splatností a nižším úrokem. Zástupcům fondu se nelíbilo, že utrpí ztráty, zatímco Evropská centrální banka, která řecké dluhopisy také vlastní, na svých investicích neprodělá.
Zatímco se norský fond zbavil irských a portugalských dluhopisů a vyprodal i pětinu italských a španělských dluhopisů, do portfolia přidal dluhopisy Brazílie, Mexika a Indie, píše agentura Bloomberg. Tento posun je součástí nové investiční strategie, podle níž se mají investice fondu přesunout z Evropy do rychle se rozvíjejících zemí. Jen tak prý dokáže plnit dlouhodobý cíl a zhodnocovat ropné peníze minimálně o 4 procenta ročně. Zatím největší akciovou investicí fondu založeného v roce 1996 je podíl ve společnosti Royal Dutch Shell. Nejvíce dluhopisů nakoupil od americké vlády.