Nejvyšší představitelé privátních bank, kteří jsou často zároveň společníky, osobně ručí svým majetkem. Proto riskují výrazně méně než bankéři v nadnárodních bankovních domech. S krizí se tak vypořádali mnohem lépe.
Privátní bankéři kvůli své opatrnosti mohou vytvářet menší zisky v časech boomu, v těžkých dobách krize se však vyhnuli velkým odpisům z složitých finančních instrumentů. Celosvětově banky odepsaly sumu přesahující 1,7 bilionu dolarů.
"Nudní jsou nyní sexy," říká Friedrich von Metzler, který je společníkem privátní banky, jejíž kořeny sahají až do roku 1674. Podle Metzlera si stále více klientů cení toho, že privátní banky investují pouze do akcií, dluhopisů a v hotovosti, vyhýbají se derivátům a nemají "žádný toxický majetek".
Největší německé privátní banky se zabývají správou majetku pro bohaté jednotlivce a rodiny, poskytují poradenství pro firemní klienty a nabízejí například také investiční bankovní služby jako akviziční poradenství. "Nenabízíme produkty, jimž nerozumíme," uvádí Hans-Walter Peters, mluvčí nejstarší německé privátní banky Berenberg Bank. "Raději oželíme část zisku výměnou za jistotu. Ručíme celým svým majetkem: domy, automobily, vším," dodává.
Nikoli všechny privátní banky však prošly finanční krizí nepoškozeny. Největší německá privátní banka Sal. Oppenheim se nabídla k prodeji poté co vykázala v roce 2008 první ztrátu od druhé světové války. Doplatila hlavně na investice do nemovitostí a maloobchodníka Arcandor. Frankfurtská Deutsche Bank loni v říjnu souhlasila, že Sal. Oppenheim koupí za jednu miliardu eur.
