Izolovaná ekonomika
Noví chudí, dopad krize na ruskou střední třídu

V zimě uplynou tři roky od chvíle, kdy se Rusko ocitlo v politické a hospodářské izolaci. Nízké ceny ropy a devalvace rublu zasadily velkou ránu ekonomické situaci ruských obyvatel, napsal list The Moscow Times.

Ruská střední třída se podle ruských průzkumu zmenšila o 16 procent, což je asi 14 milionů lidí. Tato konkrétní statistika je součástí takzvaného Ivanovova spotřebitelského indexu, který vytvořil bankovní dům Sberbank a jehož jméno odkazuje na nejrozšířenější ruské příjmení.

Banka zjistila, že na podzim roku 2014, před devalvací rublu, se 61 procent Rusů považovalo za příslušníky střední třídy. V současné době se podle průzkumu za střední třídu považuje jen 51 procent Rusů. Chybějících deset procent se ocitá v nižší třídě, protože náklady rostou rychleji než příjmy. Ti s nejnižšími příjmy musí hledat levnější služby a své náklady omezit na to nejnutnější. Reálné příjmy klesaly každý rok o sedm procent a reálné důchody, do kterých je započítaná inflace, o čtyři procenta.

Sberbank od roku 2013 zveřejňuje také čtvrtletní index důvěry spotřebitelů. Podle něj spotřebitelé v posledních měsících pociťují zhoršující se ekonomickou situaci. Více lidí má pocit, že se situace zhoršila než zlepšila. Nejhorší období bylo v zimě 2014 až 2015, kdy rubl klesl a ceny vzrostly, a v zimě 2015 až 2016, kdy růst cen začal výrazně převyšovat příjmy. Přestože se podle ukazatelů situace mírně zlepšila, stále se nevrátila na úroveň z roku 2013, kdy příjmy ještě stoupaly.

Spotřebitelé však mají i důvod k optimismu. Inflace se zpomalila a řada firem začala opět najímat nové zaměstnance, což uklidňuje obavy Rusů ze ztráty zaměstnání. Vyhlídky do budoucna však zůstávají ponuré.

Kdo tvoří ruskou střední třídu?

Definice je v tomto případě důležitá a je těžké to posoudit vzhledem k velkým finančním rozdílům v zemi, píše ruský list. Podle definice Sociologického ústavu ruské Akademie věd se do střední třídy počítají ti, kteří před rokem měli příjem 23 tisíc rublů (přes devět tisíc korun) měsíčně na jednoho rodinného příslušníka, včetně důchodců a dětí. Důležitější ale je, že 10 až 20 procent z těchto lidí se už nepovažuje za příslušníky střední třídy. Začít šetřit museli i někteří z horní části středních vrstev.

Ruské reakce na sankce, které znamenaly omezení prodeje potravinářských výrobků z Evropské unie a Ukrajiny, odepřely řadě lidí z horních vrstev lahůdky, na které byli zvyklí a také zapříčinily dramatický růst cen potravin. Ruské rodiny téměř melou z posledního. Své výdaje musí omezit na základní potřeby, tedy jídlo, elektřinu, vodu a topení, uvádí ředitelka ruské Prezidentské akademie věd a národního hospodářství Taťjana Malevovová.

Zaměstnanci soukromého sektoru, kteří pracují v dopravě, ve stavebnictví a v komunikacích se cítí nejvíce nejistí. Pesimismus se projevuje hlavně u lidí, kteří se živí prodejem luxusního zboží. Tržby aut v posledních letech klesly o polovinu a klesají dále. Poptávka po cestování, zábavě a sportovních aktivitách také klesla. Lidé pracující v těchto oblastech tak přišli o značnou část příjmu či o pracovní místa. Naopak výdaje domácností za zdravotní péči v posledních letech stoupaly rychleji než vládní výdaje v této oblasti.

Okolo roku 2000 Rusové děkovali prezidentu Vladimiru Putinovi za to, že stabilizoval ekonomiku. Nyní, 18 měsíců od nejhorší fáze krize, se stabilita vrátila, ale jako negativní trend, konstatuje The Moscow Times.