Odvrácení bankrotu
Obama podepsal dohodu o navýšení amerického dluhu

Americký prezident Barack Obama podepsal zákon o zvýšení státního dluhu Spojených států, který předtím schválil Kongres. Zemi tak již nehrozí bankrot, v němž se bez zákona mohla ocitnout již za několik hodin. Podpis šéfa Bílého domu je tečkou za několik týdnů trvajícími spory amerických politiků o státní dluh a rozpočtové úspory.

"Kongres schválil kompromis, který sníží deficit a odvrátil bankrot, jenž by zdevastoval ekonomiku," uvedl Obama po hlasování v Senátu. Horní komora amerického parlamentu dnes zákon přijala poměrem 74 ku 26 hlasům. Navázala tak na Sněmovnu reprezentantů, kde v noci na dnešek bylo pro 269 a proti 161 zákonodárců.

Zákon zvyšuje strop pro státní dluh o 2,1 bilionu až 2,4 bilionu ze současných 14,29 bilionu dolarů. Americká vláda tak bude mít peníze na tento i příští rok. Do prezidentských voleb v listopadu 2012 se tedy drama kolem zvyšování dluhu již nebude opakovat. Podle Bílého domu tím zmizí mrak nejistoty nad americkou ekonomikou.

Akcie na Wall Streetu ale navzdory přijetí zákona o zvýšení stropu pro státní dluh klesaly. Náladu na trzích ovlivňovaly hlavně obavy ze zpomalení americké ekonomiky a také výhled zadlužení Spojených států. Investoři se totiž nadále obávali snížení ratingu země. Agentura Fitch již nicméně uvedla, že dohodu o dluhu považuje za dostatečnou proto, aby USA zachovala špičkové hodnocení AAA.

Podpisům předcházela náročná vyjednávání

Dohoda, již američtí politici uzavřeli v neděli, má dvě části. První obsahuje úspory kolem jednoho bilionu dolarů během příštích deseti let. Druhá zřizuje komisi v Kongresu, která bude hledat další škrty. Své návrhy představí v listopadu, pak o nich rozhodnou zákonodárci. Celkem by úspory měly představovat kolem 2,4 bilionu dolarů, přinejmenším ale podle nezávislého Rozpočtového úřadu Kongresu půjde o 2,1 bilionu dolarů.

Američtí politici o zvýšení stropu pro státní dluh jednali několik týdnů. Podle deníku The Wall Street Journal šlo o jednu z nejlítějších bitev o vládní výdaje v americké historii. Republikáni svůj souhlas s dalším zadlužováním země podmínili dohodou o rozsáhlých rozpočtových úsporách. Obě strany dlouho nebyly schopné najít společnou řeč. K řešení se začaly blížit až krátce před hrozícím bankrotem země, jež by bez zvýšení dluhu neměla peníze na úhradu všech svých účtů.

Obama dohodu označil za první krok nutný k tomu, aby USA daly do pořádku své finance. Zároveň uvedl, že do budoucna je při boji se zadlužením země nutný vyrovnaný přístup. Podle něj to znamená i vyšší daně pro bohaté a velké firmy. Bude prý ale třeba reformovat nákladný zdravotní program pro seniory tak, aby jej bylo možné zachovat i pro budoucí generace.

Boj o zvyšování daní

Slova Bílého domu o nových daní jsou pravděpodobně prvním výstřelem další velké politické bitvy, kterou svedou demokraté s republikány ve Washingtonu. Republikáni totiž jakékoli zvyšování daní odmítají.

Spor se nyní zřejmě přenese do nové komise, která bude rozhodovat o dalších škrtech. Pokud přitom Kongres její doporučení neschválí, vstoupí v platnost automatické škrty ve výši 1,2 bilionu dolarů zakotvené v nedělní dohodě. Mimo jiné by citelně zasáhly armádu, což republikáni nechtějí. Obama má proto podle některých komentátorů prostor pro prosazení svého požadavku.

Šéf Bílého domu také upozornil, že pouze škrty růst ekonomiky nepřinesou. Až v září skončí parlamentní prázdniny, chce proto, aby Kongres přijal kroky, které pomohou oživit ekonomiku. Mimo jiné jde o nižší daně pro střední třídu, prodloužení podpory v nezaměstnanosti či schválení obchodních dohod s Jižní Koreou, Kolumbií a Panamou, jež by zvýšily americký export.