Solidární v každé situaci
Obamovi loni vydělali méně a z toho čtvrtinu dali na charitu

Americký prezident Barack Obama a jeho choť Michelle loni vydělali 608 611 dolarů (asi 12 milionů korun), což je o pětinu méně než v předchozím roce, ale také zaplatili nižší daně. Z daňového přiznání prvního páru USA, zveřejněného Bílým domem, také vyplývá, že Obamovi věnovali čtvrtinu svých příjmů na charitu, což je i v amerických poměrech vysoce nadprůměrný počin.

Předloni si Obamovi vydělali skoro 790 00 dolarů (tehdy asi 15 milionů korun) a při sazbě 20,5 procenta zaplatili na daních 162 074 dolarů. Tentokráte loňské příjmy zdanili sazbou 18,5 procenta, čili na daních odvedli 112 214 dolarů. Dalších 29 450 dolarů odvedli státu Illinois.

Obama jako prezident vydělává 400 tisíc dolarů ročně (asi 7,8 milionu korun). Další zdroj příjmů pak představuje prodej Obamových knih, ale ty soustavně klesají. V loňském roce prezidentova znovuzvolení byl pokles zvláště prudký, z předloňských 441 369 na 258 772 dolarů.

Loňský pokles Obamových příjmů zapadá do tendence posledních let. V roce 2010 si první pár USA vydělal celkem 1,73 milionu dolarů, o rok dříve to bylo dokonce 5,5 milionu dolarů.
Obamovi také věnovali zhruba čtvrtinu svých příjmů na dobročinné účely. Největší příspěvek představovalo více než 100 tisíc dolarů pro nadaci, která opatřuje bydlení rodinám vojáků poblíž vojenských nemocnic. Věnovali také tisíc dolarů policejní nadaci v Palm Beach, kde se loni v září zabil jeden z členů prezidentovy kolony.

Viceprezident Joe Biden a jeho manžeka Jill za loňský rok vykázali hrubý příjem 385 072 dolarů (asi 7,6 milionu korun) a zaplatili na daních 87 851 (zhruba 1,7 milionu korun). Na charitu vynaložili ekvivalent 142 000 korun, z čehož více než čtvrtinu představovalo darované ošacení a další předměty.

Američané podle časopisu The Chronicle of Philanthropy v průměru vynakládají na charitu 4,7 procenta svých příjmů. V případě lidí, kteří vydělávají přes 200 000 dolarů ročně, na dobročinnost jde v průměru 4,2 procenta.

Obama během volební kampaně proti republikánu Mittu Romneymu usiloval o větší zdanění bohatých Američanů; ostatně Romneyho příjmy se v roce 2011 zdaňovaly sazbou 14,1 procenta. V témže roce téměř polovina Američanů, 46 procent, vůbec neplatila federální daň z příjmu, hlavně kvůli chudobě či stáří, nicméně dvě třetiny z nich platily federální daně, z nichž se podporuje penzijní a zdravotní systém.