Míří do Česka
Obří e-shop Amazon slaví dvacetiny. Plány byly skromné
03.07.2014 12:00
Když si Američan Jeff Bezos počátkem července 1994 registroval společnost Cadabra, měl v plánu z ní vybudovat významné internetové knihkupectví. Ještě než firma v létě následujícího roku spustila svůj web, prošla si změnou názvu na Amazon.com. V současnosti je nejenom největším internetovým obchodem na světě, ale i významným hráčem v oboru takzvaného cloud computingu.
V roce 1994 byl internet ještě exoticky působícím médiem, ale Jeffrey Bezos věřil v jeho světlou budoucnost. Tuto důvěru v něm utvrdila analýza, jež předpovídala růst obratu internetového obchodu na třiadvacetinásobek během jediného roku. Zpráva vyvolala v Bezosovi touhu "být při tom". Vzdal se kvůli tomu lukrativního místa v newyorském hedgeovém fondu, a spolu s manželkou odjel do Seattlu na druhém konci USA, kde byly pro internetové podnikání výhodnější podmínky. Firmu Cadabra se nechal Bezos zaregistrovat 5. července 1994 ve státě Washington. Jméno společnosti však nezvolil šťastně, neboť příliš připomínalo anglický výraz cadaver, tedy mrtvola. Bezos se proto po pouhém čtvrt roce rozhodl pro změnu názvu na Amazon.com. Pojmenování podle jihoamerického veletoku údajně vyjadřovalo Bezosovu ambici stát se největším internetovým knihkupcem.
Amazon, který zpočátku sídlil v garáži Bezosova domu, spustil prodej knih přes internet v červenci 1995. Za první měsíc získal objednávky od zákazníků ze všech 50 států USA a navíc i z 45 dalších zemí, což nebyl na začínající firmu špatný výsledek. Zásilky vozil Bezos na poštu osobně, přičemž podle svých slov doufal, že si jednoho dne bude moci dovolit vysokozdvižný vozík. Jeho přání bylo více než splněno.
Jak od poloviny 90. let prudce rostl počet lidí připojených na internet, začal vzkvétat i Amazon. Pro ilustraci: v roce 1996 vykázala firma tržby ve výši 15,7 milionu dolarů, aby hned příští rok tento ukazatel vyskočil na hodnotu skoro 148 milionů. Kromě rostoucího počtu uživatelů internetu přispělo ke zvýšení obratu firmy i rozšíření sortimentu, takže dnes lze na Amazonu sehnat elektroniku, díly na auta, bižuterii, víno a mnoho dalšího.
I díky agresivní cenové politice se Amazonu podařilo získat významný podíl na klíčovém americkém trhu. Samotného Bezose pak v prosinci 1999 vyhlásil časopis Time osobností roku. V té době už byl Bezos dolarovým miliardářem, za což vděčil růstu ceny akcií své firmy.
Zatímco cena akcií utěšeně rostla, hospodářské výsledky Amazonu dlouho nebyly nijak slavné. Bezos totiž vyznával strategii co nejrychlejší expanze bez ohledu na okamžitý profit. První čtvrtletní zisk tak Amazon vykázal až na konci roku 2001, tedy po šesti letech své existence. V té době už za sebou táhl akumulovanou ztrátu 2,7 miliardy dolarů a v tisku se spekulovalo, zda Amazon nevyhlásí bankrot, jako to tehdy musela udělat řada jiných internetových firem.
Splasknutí dotcomové bubliny Amazon přežil a během následujících let se rozkročil směrem k technologické společnosti. V roce 2006 vstoupil na pole takzvaného cloud computingu, tedy poskytování hardwarových i softwarových prostředků pomocí počítačové sítě. O rok později představil Amazon první generaci své čtečky elektronických knih Kindle, jež strhla prakticky celosvětovou lavinu zájmu o knihy v digitalizované podobě.
Amazon, který v loňském roce vykázal čistý zisk 274 milionů dolarů, má v současnosti kolem 117 300 zaměstnanců. Kromě ústředí v americkém Seattlu má firma pobočky ve více než 130 lokalitách po celém světě. Brzy by se mezi ně mohla zařadit i středočeská obec Dobrovíz, kde zřejmě vyroste distribuční centrum Amazonu. Druhé takové zařízení v Česku mělo vzniknout v brněnské průmyslové zóně Černovická terasa. Minulý měsíc však Amazon oznámil, že od tohoto záměru ustupuje.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.