Přední světové banky zaplatily od počátku finanční krize na pokutách a mimosoudních vyrovnáních neuvěřitelných sto miliard dolarů (asi dva biliony korun). Většinou kvůli nařčením z insider tradingu, praní špinavých peněz, prodeji toxických dluhopisů a dalším podvodům.
Podle studie deníku Financial Times jde od roku 2007 o částku 99,5 miliardy dolarů, přičemž drtivá část peněz byla zaplacena americkými bankami. Výše pokut jen v uplynulém roce činila 52 miliard dolarů, podle deníku je to ale zapříčiněno dlouhým vyšetřováním a rozvleklostí jednotlivých kauz.
Minulý týden byla nucena švýcarská Credit Suisse zaplatit 885 milionů dolarů kvůli prodeji nekvalitních hypotečních cenných papírů před začátkem krize. A například americký gigant JPMorgan Chase se dohodl na pokutě ve výši 13 miliard dolarů v loňském roce. Padají ovšem i částky v jednotkách milionů.
Podle deníku mohou banky v budoucnosti čelit dalším pokutám ve výši 151 miliard dolarů, pokud nedokážou splnit kritéria bankovních zátěžových testů. Tony Fratto z Hamiltonova centra pro strategie ve Washingtonu k tomu tvrdí: "Cílem není banky zavřít, ale vštípit jim společenský zájem, aby se lépe držely zákonných pravidel a lépe počítaly s riziky, proto byly pokuty tak vysoké."
"Vysoké pokuty mohou být brány jako "cena za podnikání," tvrdí Anat Admati ze Stanfordské univerzity, podle něhož se nijak nezmění praktiky bank, pokud v těchto institucích budou lidé, kteří budou motivování k nekalým praktikám.
Podle řady expertů však většina bankovních domů pokuty hravě spolkne. Vysokými mimosoudními vyrovnáními se banky často snaží vyhnout přímým právním sporům, jako tomu bylo například při vyšetřování kauzy LIBOR, která se dotýká bilionového trhu s mezibankovními úroky a jejíž vyšetřování zatím míří do ztracena. Tuto Pandořinu skříňku bankovnictví zatím vyšetřovatelé raději příliš neotevírají, pokuty by totiž šly určitě do desítek miliard dolarů.
