Osm východoevropských států EU podpoří zvýšení příspěvků členských zemí do rozpočtu bloku tak, aby bylo možné zaplnit mezeru způsobenou odchodem Británie. V Budapešti to uvedl János Lázár, šéf úřadu premiéra Viktora Orbána. Příslušní ministři zemí visegrádské skupiny (V4) se v maďarské metropoli sešli ve formátu rozšířeném ještě o zástupce Bulharska, Chorvatska, Rumunska a Slovinska s eurokomisařem pro rozpočet Günterem Oettingerem. Bulharsko, které toto pololetí unii předsedá, ale o několik hodin později odmítlo, že by přijalo takový závazek.
Británie, která je čistým plátcem do společné unijní kasy, z EU odchází v březnu 2019, své závazky ale bude zřejmě plnit až do konce stávajícího víceletého finančního období o rok později. Každoroční příspěvky členských států do rozpočtu EU jsou nyní zastropovány u jednoho procenta evropského hrubého národního důchodu (HND). V Bruselu se předpokládá, že k zaplnění britského výpadku a finančnímu pokrytí nových výzev, jako je migrace či lepší ochrana vnější hranice bloku, bude potřeba dostat se někam na 1,1 procenta, možná i výše.
Za ČR se jednání zúčastnila ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Premiér Andrej Babiš se přitom v pondělí v Bruselu v rozhovoru s novináři k možnému zvýšení plateb stavěl skepticky. Připomínal, že v důsledku obnoveného hospodářského růstu unie znamená i nezměněná procentuální hodnota příspěvku v absolutních číslech více peněz.
Postkomunistické země východní Evropy jsou vesměs čistými příjemci finančních prostředků EU. Nyní se obávají, že s nižším rozpočtem by o část příjmu přišly.
Právě Oettinger minulý měsíc prohlásil, že příští rozpočet EU by se měl zvýšit z jednoho procenta na podíl mírně převyšující 1,1 procenta HND. Britský odchod bude v unijní kase představovat mezeru mezi 11 a 12 miliardami eur, kterou podle Oettingera jen úsporami nebude možné zaplnit. Unie nyní každý rok hospodaří přibližně s asi 140 miliardami eur (3,54 bilionu korun).
Výpadek příjmů už způsobil neshody mezi ostatními čistými přispěvateli ze západní Evropy, kteří nechtějí nést náhradu na svých bedrech, a východními státy, jež tvrdí, že by neměly trpět škrty v dotacích EU.
"Zmíněných osm zemí souhlasilo se zvýšením proporce plateb vycházejících z HND, a to je velký úspěch dne," prohlásil Lázár a dodal, že "jejich představitelé jsou otevřeni možnosti, aby se platby do rozpočtu zvýšily až k 1,1 procenta. Očekávají přitom, že EU omezí byrokracii a zjednoduší, zrychlí a zlevní rozpočtový proces".
Oettinger zdůraznil, že jakmile Británie opustí EU, budou rozpočtové škrty nezbytné. "Jsem osmi členským státům nesmírně vděčný, že jsou ochotny přispět trochu víc," řekl eurokomisař.
Sofia později ale popřela, že by dala nějaký souhlas s větším příspěvkem do rozpočtu. "Bulharsko nevyjádřilo stanovisko ke zvýšení příspěvku země," uvedlo ministerstvo financí. "Vláda konstatuje, že takové stanovisko nebylo projednáváno v žádném pracovním či oficiálním formátu při jednáních mezi členskými státy a Evropskou komisí," dodalo prohlášení.
Bulharsko se v lednu chopilo rotujícího předsednictví v EU. Ministerstvo uvedlo, že k rozpočtovým otázkám hodlá uspořádat konference v březnu a v červnu.
