Spojené státy se v noci na pondělí ocitly v platební neschopnosti, když Senát neschválil rozpočet na další fiskální rok. To mimo jiné znamená, že budou uzavřeny nebo přejdou na nouzovou činnost federální úřady. "V reálné ekonomice by se to mohlo projevit v horším růstu během čtvrtého čtvrtletí, ale myslím si, že to americká ekonomika dožene ještě během něj nebo hned v tom následujícím," konstatoval pro on-line deník TÝDEN.CZ ekonom ČSOB Jan Čermák.
Už se Spojené státy někdy ocitly v podobné situaci?
K uzavření federálních úřadů došlo už v roce 1995 nebo 1996 za éry prezidenta Billa Clintona. Důvod byl podobný jako v současné době. V čele státu stál demokratický prezident, Kongres ovládali republikáni a ti chtěli přimět Billa Clintona k úspornější fiskální politice. A toto byl jeden z nástrojů, kterými na prezidenta chtěli přitlačit. Nakonec se jim to ovšem nepovedlo. Důsledky byly takové, že veřejnost v podstatě svalila vinu za negativní důsledky uzavření úřadů na republikány. Takže nakonec Clintonova popularita vzrostla.
Jak tehdy reagovala americká ekonomika?
Ekonomika tehdy lehce zpomalila v kvartále, kdy se to stalo, zhruba o půl procentního bodu. Ale pak to v těch následujících dohnala. Tam byl ten dopad na reálnou ekonomiku jenom dočasný.
A jaký bude mít ta současná platební neschopnost?
Samozřejmě záleží na tom, jak dlouho budou federální úřady zavřené. Ale pokud to bude otázka několika málo dní, tak důsledky budou vidět maximálně ve zhoršení měkčích makroekonomických ukazatelů, například spotřebitelských nálad. V reálné ekonomice by se to mohlo projevit v horším růstu během čtvrtého čtvrtletí, ale myslím si, že to americká ekonomika dožene ještě během něj nebo hned v tom následujícím. Je to otázka desetiny procenta HDP.
Důvodem platební neschopnosti je reakce Senátu na dodatek k reformě zdravotnictví, který předtím schválili republikáni ve Sněmovně reprezentantů. Existují už nějaké studie vlivu reformy na americký systém, nebo je to ideologická záležitost?
Ne, není to pouze ideologická záležitost. Skutečně výdaje na zdravotnictví začínají ve Spojených státech poměrně prudce růst a není to ani tak dáno tím, kdo je u moci, ale stárnutím populace. Nárůst dopadů Obamovy reformy je zatím v řádu procent, ale jak bude země čím dál tím víc stárnout, tak ty náklady porostou rychleji. Teď jsou pod pěti procenty, a pokud se nic nestane, tak vzrostou do roku 2025 až 2030 na sedm procent HDP. Cílem republikánů je tu reformu zabrzdit nebo zastavit. Schválili tak rozpočet financování federální vlády, ale zanesli do něj paragraf, který by na rok zastavil fungování této reformy.
Ameriku ovšem čeká ještě další problém, navyšování dluhového stropu. O co se jedná a jak se to může projevit?
Tam jde o to, že jednou za čas musí Kongres schválit emisi nových dluhopisů. Respektive vláda může emitovat nový dluh až do určitého stropu, který je předem dohodnutý a je schválený Kongresem. Tohoto stropu dosáhne veřejný dluh Spojených států někdy v polovině října. A jde o toto: aby mohla vláda emitovat další dluh, je třeba tento dluhový strop navýšit. Protože stále hospodaří s deficitem, tak si musí dále půjčovat na financování federálního rozpočtu, tak si potřebuje dále půjčovat na kapitálových trzích. A pokud by nedošlo k navýšení tohoto stropu, tak by buď musel být okamžitě vyrovnán veřejný rozpočet. To by mělo drastické dopady v podobě okamžitého seškrtání výdajů. Nebo by došlo k selektivnímu defaultu na určité platby, které jdou ze státního rozpočtu. Poslední hrozba je, že by Spojené státy nesplácely svůj dluh.
A která z těch možností je nejpravděpodobnější?
Nejpravděpodobnější je, že to prodlouží. Pokud by k tomu nedošlo, tak by se mohlo stát to, co v roce 2011, kdy se zdálo, že to republikáni neprodlouží a akciové trhy spadly během pár dnů o dvacet procent. Ty důsledky by byly dost drastické.
