Plynovod Gazela se začne stavět za půldruhého roku

Jedna z větví plynovodu Nord Stream, která povede přes české území, se začne stavit za rok a půl. Plynovod Gazela propojí podmořský plynovod Nord Stream v Baltském moři na plynovody vedoucí jihovýchodem Evropy.

O vedení Gazely přes české území informoval jako první TÝDEN již na začátku listopadu minulého roku. O plánech informoval Alexandr Medvěděv, druhý muž ruského plynárenského gigantu Gazprom.

Ve hře jsou nyní tři varianty, kudy by měla trasa vést. V současné době se dokončuje posouzení vlivu stavby na životní prostředí, řekl dnes na plynárenském kongresu jednatel RWE Transgas Net Jan Nehoda. Gazela propojí dvě větve tranzitního plynovodu z Hory Svaté Kateřiny směrem k předávací stanici Waidhaus. Plánovaná kapacita je podle Nehody 30 miliard metrů krychlových zemního plynu. Pro srovnání: takový objem plynu odpovídá spotřebě Česka za více než tři roky.   

Jednotlivé varianty plynovodu vedoucí po České republice jsou 235, 166, respektive 197 kilometrů dlouhé. Procházejí Ústeckým a Plzeňským krajem a v závislosti na vybrané variantě i kraji Karlovarským či Středočeským.   

Gazela má do Česka přivést plyn z plánovaného rusko-německého plynovodu Nord Stream, který povede Baltským mořem, a poslat ho dál směrem do Bavorska. Podmořský plynovod se však dosud nezačal stavět.   

Plyn má v budoucnu do Evropy proudit i jižní cestou, kterou mají výhledově posílit dva velké projekty, plynovody Nabucco a South Stream. "Nepředpokládám, že by byly postaveny oba," řekl Nehoda. Jde totiž o konkurenční projekty - za plynovodem Nabucco stojí Evropská unie, South Stream je v režii ruské firmy Gazprom.   

Už nyní se mezi jednotlivými plynovody zvyšuje konkurence. "Transport plynu přes Slovensko po zahájení provozu plynovodu Jamal (v roce 1998), který vede přes Bělorusko a Polsko do západní Evropy, výrazně poklesl," řekl Andreas Rau z firmy eustream (dříve SPP-preprava), dcery Slovenského plynárenského priemyslu, která se zabývá tranzitem zemního plynu přes Slovensko.   

Evropská unie pokryje vlastní těžbou zhruba 40 procent spotřeby, z Ruska proudí téměř 30 procent a z Norska 15 procent. Zbytek připadá na dodávky z plynovodu z Alžírska. Zhruba osm procent plynu se do Evropy dopravuje ve formě zkapalněného zemního plynu (LNG).

Foto: AP