Češi vydávají více financí na pojištění svého majetku než na pojištění života. Zatímco za životní pojištění utratí v průměru 5952 korun za rok, za neživotní pojištění to je 8373 korun. Průměr EU přitom činí 26 083 korun za neživotní a 48 955 korun za životní pojištění. Na tiskové konferenci to s odkazem na statistiky OECD uvedl pojistný matematik společnosti Partners Martin Švec. Podíl životního pojištění na celkovém pojistném je v Česku 41 procent, zatímco v EU 61 procent.
Necelých 6 tisíc korun za životní roční pojistku podle Švece znamená, že Češi nejsou dostatečně chráněni před vážnými zdravotními karamboly. Kvalitní životní pojištění lze pořídit přibližně za 10 tisíc korun ročně, upozornil.
"Více než třetina českých rodin s vyživovaným dítětem nemá žádnou pojistku pro případ, kdyby z vážných zdravotních důvodů vypadl jejich příjem," ukázal dále průzkum Partners. Pojištění podle něho obecně souvisí také s dosaženým vzděláním. S rostoucím vzděláním živitele domácnosti roste i míra jejího pojištění. Mezi vysokoškoláky je pojištěno na život 69 procent lidí, zatímco u lidí bez maturity je to 39 procent.
V případě dlouhodobého finančního výpadku by se respondenti spolehli hlavně na své blízké (36 procent) a na předchozí úspory (33 procent). Pojištění kryje záda jen desetině z nich. Na stát by se o dávky v nouzi či příspěvky obrátilo sedm procent dotázaných.
Finanční poradce Jaroslav Gall vidí paradox v tom, že nejvíc stát rodině vyplatí na dávkách při úmrtí živitele rodiny. Invalidita je přitom podle něho statisticky častější a nese s sebou riziko větší finanční ztráty.
Nereálnost představ potvrzuje i otázka, jakou část měsíčního příjmu by pokrývaly nemocenské dávky při dlouhodobé pracovní neschopnosti. Většina rodin očekává, že při dlouhodobé pracovní neschopnosti dostane od státu o pětinu více, než je realita. Vzdělanější lidé se přitom při určení správné výše dávky mýlili více a nadhodnocovali ji.
Muži a ženy se lišili v tom, jakých rizik se více obávají. Muži vnímají jako více ohrožující smrt či invaliditu spojenou se ztrátou příjmu, zatímco ženám nedávají spát nemoci a úrazy.
Rozdílně také vnímají zhodnocování svých peněz na stáří. Ženy dávají přednost tradičním spořicím produktům, jako jsou stavební spoření či spořící účty, muži více slyší na investice. Investiční životní pojištění je mezi lidmi stále často mylně vnímáno jako vhodná investice na stáří, podotkl Švec.
