Chorvatská policie provedla razie v zadluženém potravinářském koncernu Agrokor a zadržela při tom nejméně osm lidí. Vyšetřovatelé hledají důkazy potvrzující podezření, že se členové představenstva a dozorčí rady firmy dopustili zpronevěry velkého rozsahu a falšování účetnictví.
Zásah se podle médií konal na 60 místech a zúčastnilo se ho na 300 policistů. Ministerstvo vnitra pouze potvrdilo pokračující pátrání po důkazech, zatímco prokuratura uvedla, že bylo provedeno 15 domovních prohlídek.
Zadrženo bylo osm bývalých vedoucích činitelů firmy. Jsou mezi nimi bývalý viceprezident a finanční ředitel Ivan Crnjac a bývalí členové dozorčí rady Ljerka Puljičová (která byla rovněž viceprezidentkou a dlouhodobě pravou rukou šéfa Agrokoru) a Tomislav Lučić. Celkem je vyšetřování zatím vedeno proti 15 podezřelým.
Zásahová jednotka prohledávala i rezidenci majitele Agrokoru Ivici Todoriče. Toho podezřívá z falšování účetních knih a zpronevěry, přičemž obvinění se vztahují na období posledních deseti let. Podle chorvatského deníku Večernji list má policie příkaz k jeho zatčení, Todorić je ale teď v Londýně. Prostřednictvím svého blogu vzkázal, že je policii k dispozici, zásah ale zároveň označil za politický proces.
V dubnu vešel v platnost takzvaný lex Agrokor, kterým kontrolu nad zadluženou krachující firmou převzal chorvatský stát. Todorić tento krok tehdy uvítal, nyní jej podle serveru BalkanInsight označuje za "největší krádež majetku v moderní Evropě".
Státní zastupitelství prošetřuje Agrokor už déle než čtyři měsíce. Kontrola účtů zjistila, že chybí 2,9 miliardy eur (téměř 75 miliard Kč), zjistilo se také zásadní pochybení ve vedení účetnictví, kde chyběly nebo byly uvedeny nepřesné údaje o půjčkách, závazcích a nákladech. Sám Todorić si údajně hodně půjčoval a tyto půjčky vkládal jako hotovost na firemní účet.
Agrokor je největším výrobcem potravin a maloobchodním prodejcem na Balkáně, včetně například Slovinska a Srbska. Celkem zaměstnával na 60 tisíc lidí. Todorić díky expanzi z posledních let získal přezdívku "nový jugoslávský král", během rozšiřování svého obchodního impéria však podnik navršil obrovské dluhy a dostal se pod nucenou správu.
