Portugalsko dnes absolvovalo první letošní aukci státních dluhopisů a její výsledky naznačují, že Lisabon může být zatím relativně spokojen. Řekl to tamní ministr financí Fernando Teixeira dos Santos. Investoři měli o cenné papíry značný zájem, takže země prodala dluhopisy v plánovaném objemu.
Podstatné je i to, že Portugalsko bude za nové úvěry platit nižší úrok. Bezproblémový prodej dluhopisů také snižuje tlak na tamní vládu, aby dobrovolně přijala nabídku zahraniční pomoci. "Dnešní aukci považujeme za úspěch. Z toho důvodu nevidíme žádný důvod k tomu, abychom opouštěli dosavadní strategii, která počítá se zajišťováním financí na trzích a s diverzifikací naší investorské základny," poznamenal ministr.
Portugalsko prodávalo dluhopisy splatné za pět a deset let v celkovém objemu 1,249 miliardy eur (asi 30,5 miliardy Kč). Klíčový desetiletý papír nese průměrný úrok 6,716 procenta, zatímco v minulé srovnatelné aukci loni v listopadu Lisabon prodal desetileté dluhopisy s průměrným úrokem 6,806 procenta.
"Na první pohled vypadají ty údaje opravdu povzbudivě," řekl k výsledkům aukce portugalských dluhopisů analytik Michael Leister ze společnosti WestLB. "Evropská centrální banka (ECB) byla v posledních dnech velmi aktivní a stabilizovala trh i náladu," dodal. Někteří portugalští činitelé se v úterý snažili tlumit dohady, že Portugalsko bude muset žádat o pomoc, a poukazovali přitom hlavně na pokles rozpočtového deficitu.
Finanční trhy dnešní aukci sledovaly velmi pozorně, protože o Portugalsku se v poslední době hovoří jako o dalším kandidátovi na přijetí zahraniční finanční pomoci. Portugalsko má vysoký rozpočtový deficit a právě růst nákladů na obsluhu jeho státního dluhu vzbuzuje obavy, že se země dostane do situace, kdy pro ni bude obsluha dluhu neúnosná. Loni muselo o pomoc žádat Řecko a Irsko, i když každá země z trochu jiných důvodů.
Ministr financí zopakoval, že výsledek aukce utvrdil Portugalsko v jeho názoru, že nemá smysl o žádnou zahraniční pomoc žádat. Pokud by ji země přijala, nevyřešilo by to podle ministra problémy ani Portugalska, ani eurozóny. I když ministr pomoc odmítá, většina analytiků si myslí, že Portugalsko se v budoucnu pomoci stejně nevyhne.
"Každý ví, že řešení (dluhové krize) formou zahraniční pomoci selhává a prozatím nic nevyřešilo. A to ani pro ty, kteří o pomoc žádají, ani pro eurozónu," řekl ministr na dotaz agentury Reuters. Zhruba 80 procent celkové poptávky po dluhopisech podle ministra směřovalo od zahraničních investorů.
Kvůli růstu nákladů na obsluhu státního dluhu má Portugalsko čím dál větší problémy s tím, aby dokázalo financovat své vlastní potřeby. Ministr však řekl, že když se přihlédne i ke starším dluhopisům, které Portugalsko ještě podávalo s mnohem nižším úrokem, pak se průměrné náklady na obsluhu dluhu pohybují kolem 3,5 procenta.
Ministr slíbil, že jeho země splní letošní cíl snížit deficit rozpočtu na 4,6 procenta hrubého domácího produktu. Lisabon už předvedl, že je schopen stanovené cíle plnit, protože loňský rozpočtový deficit země podle předběžných údajů snížila pod 7,3 procenta HDP, což byl cíl. V roce 2009 schodek rozpočtu činil 9,3 procenta. Pravidla Evropské unie přitom povolují deficit maximálně tři procenta.
Dos Santos řekl, že rozpočtová konsolidace se letos opět zpřísní. Úřady už dříve uvedly, že se počítá s pravidelnými kontrolami plnění měsíčních a čtvrtletních cílů. Vláda premiéra Josého Sócrata přijala tvrdá opatření, jejichž cílem je omezit rozpočtové výdaje. Součástí je i zvýšení daní nebo pětiprocentního snížení platů zaměstnanců ve státní správě.
Portugalská centrální banka předpokládá, že ekonomika i letos klesne, a to asi o 1,3 procenta. Ministr nechtěl prognózu komentovat, ale poukázal na to, že začátkem loňského roku měla banka konzervativní odhad, který byl nakonec překročen. Ekonomika totiž vykázala růst o 1,3 procenta. Na tento rok vláda počítá s růstem HDP o 0,2 procenta.
Ekonomové se většinou zaměřují na to, jak bude země schopna získat zpět ztracenou konkurenční sílu a zda se jí podaří zrychlit hospodářský růst. Pokud by totiž Portugalsko dál ekonomicky skomíralo, bude se mu nepříznivý stav veřejných financí napravovat mnohem hůř než zemím, které silně rostou. V tom vidí ekonomové největší problém.
