Propast mezi boháči a chudými se v takzvaných rozvinutých ekonomikách zvětšuje. Jedním z důvodů je, že kvalifikovaní dělníci dostávají vyšší odměny a top manažeři a bankéři profitují z globalizovaného pracovního trhu. Uvádí to Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) v nejnovější zprávě.
Podle organizace jsou průměrné příjmy nejbohatší desetiny populace v současnosti zhruba devětkrát vyšší než příjmy desetiny nejchudších. "Tento rozdíl se od poloviny osmdesátých let dvacátého století zvýšil o deset procent," uvádí OECD ve zprávě.
Největší rozdíly mezi boháči a chudými jsou v Mexiku, Spojených státech, Izraeli a Velké Británii. Nejmenší rozdíl mezi bohatými a chudými je naopak v Dánsku, Norsku, Belgii a také v České republice.
Poměr výdělku bohatých a chudých je například ve Spojených státech a Izraeli 14 ku 1, ve Velké Británii, Itálii a Japonsku 10 ku 1, a v Německu a Dánsku 6 ku jedné.
"V mnoha zemích se začíná sociální smlouva rozpadat," uvedl generální sekretář OECS Angel Gurria. Tato studie podle něho jednoznačně vyvrací předpoklad, že sociálně slabí automaticky těží z ekonomického růstu a že větší nerovnost podpoří vyšší míru sociální mobility.
OECD měří příjmovou nerovnost tzv. Giniho koeficientem, který má rozpětí od 0 do 1. Nula znamená, že celá populace má stejný příjem, zatímco když je ukazatel 1, veškerý příjem by mířil do kapsy jedné osoby. Nyní je koeficient na úrovni zhruba 0,316, což je o deset procent více než v polovině osmdesátých let dvacátého století.
