Extrémní přírodní katastrofy způsobí v celém světě každoročně škody za 520 miliard dolarů (12,9 bilionu korun) a dostanou přes 26 milionů lidí pod hranici chudoby. Ve své zprávě o tom informovala Světová banka (SB). Dopad humanitárních a hospodářských škod na chudobu má podle ní mnohem větší rozsah, než se dosud myslelo.
"Kvůli silným klimatickým šokům hrozí, že budou zmařeny desítky let pokroku v boji proti chudobě," upozornil prezident Světové banky Jim Yong Kim. "Bouře, záplavy a období sucha mají hrozivý dopad na lidstvo i ekonomiku, přičemž tu nejvyšší cenu většinou platí ti nejchudší. Vytvářet systém obrany proti přírodním katastrofám je tak nejen ekonomicky logické, je to i morální povinnost," dodal.
SB zkoumala vliv katastrof na lidský blahobyt ve 117 zemích. Blahobyt se měřil s ohledem na zmařenou spotřebu a ve všech zemích byl dopad na něj větší než materiální ztráty. Důsledky přírodních katastrof pak mnohem více ovlivňují chudé, kteří mají méně prostředků k tomu, aby se s katastrofou vyrovnali. Proto odpovídá dopad na blahobyt odhadem ztrátě spotřeby v objemu asi 520 miliard dolarů. Tento údaj předčí veškeré předchozí odhady až o 60 procent.
I v souvislosti s právě konaným klimatickým summitem COP22 v Marrákeši zpráva Světové banky zdůrazňuje důležitost postupů, které se mají soustředit na klima a ochranu těch nejzranitelnějších. Chudí lidé během přírodních katastrof ztrácejí velký podíl svého majetku a často ani nemají možnost získat pomoc svých přátel, rodiny či vlády.
