Světová obchodní organizace (WTO) se nedokáže vyrovnat s protekcionismem vyspělých zemí, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin na 11. Mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradě. Reformovat je proto podle něj nutné Mezinárodní měnový fond (MMF) i Světovou banku.
"Struktury, založené s ohledem na malé množství aktivních hráčů, vypadají archaicky, nedemokraticky a neohrabaně, vzdálené od současného rozložení sil. A proto jejich staré metody přijímání řešení prostě nefungují. Je to jasně vidět na příkladu WTO a kola rozhovorů z Dauhá, které je fakticky ve slepé uličce," prohlásil Putin. Kolo rozhovorů o liberalizaci mezinárodního obchodu označované podle katarského hlavního města začalo v roce 2001 a už dávno mělo být uzavřené.
Rusko je poslední velkou ekonomikou stojící mimo WTO. Šéf této organizace Pascal Lamy v neděli na petrohradském fóru prohlásil, že přijetí Ruska do WTO je stejně jako dokončení kola rozhovorů z Dauhá na dosah. Rusko usiluje o členství ve WTO od poloviny 90. let.
Rozhovory o jeho přijetí komplikují mimo jiné problémové vztahy s Evropskou unií.
Obchodní komisař EU Peter Mandelson v neděli v Petrohradě vyjádřil nejistotu ohledně energetických dodávek z Ruska. "Musíme se dohodnout na jasných a vynutitelných pravidlech pro přepravu energie," řekl komisař. Dodal, že tato pravidla by měla přinést jistotu dodavatelům i spotřebitelům.
Hospodářský protekcionismus, se kterým má právě WTO bojovat, v současnosti často vychází z nejrozvinutějších světových ekonomik, zdůraznil Putin na ekonomickém fóru, kam se z celého světa sjelo na 6000 hostů z politiky, bankovní i obchodní sféry. Ruský prezident zdůraznil, že právě nejbohatší státy často nejvíce subvencují vlastní výrobce a fakticky tak brání volné soutěži.
"Ke stimulaci obchodu i investic by stálo za to přemýšlet o založení regionálních euroasijských institutů svobodného obchodu. Takové instituty by v mnohém mohly využít i dobré zkušenosti WTO," podotkl ruský prezident. Podle jeho názoru navíc "světový finanční systém", vázaný na jednu či dvě silné měny a omezený počet významných finančních středisek, už neodráží aktuální i strategické potřeby globální ekonomiky.
"Pohyby kurzů valut se negativně odráží na finančních rezervách celých zemí, na rozvoji určitých odvětví ekonomiky," vysvětlil Putin. Odpovědí by prý bylo objevení se několika "rezervních světových valut a nových finančních středisek".
Nová architektura ekonomických vztahů by podle něj také měla dokázat překonat rozšiřující se propast mezi bohatými a chudými zeměmi. "O tomto tématu jsem nejednou hovořil se svými kolegy na summitu skupiny G8," řekl Putin s tím, že pouhá obecná slova o "spravedlivém rozdělování bohatství" nic vyřešit nemohou.
Ruský prezident také zdůraznil, že jeho země vytváří přívětivé prostředí pro zahraniční investice. Rusko ale také čeká analogický přístup k ruským investorům v jiných zemích. Prohlásil to v době, kdy někteří západní pozorovatelé varují před vstupem na ruský trh kvůli nejisté budoucnosti země, která se prý pod Putinovým vedením vzdaluje demokracii a právnímu státu.
Putin uvedl, že v prvním čtvrtletí letošního roku zahraniční investice do ruské ekonomiky vzrostly dvaapůlkrát ve srovnání se stejným obdobím loni. "V minulých letech jsme se potýkali s problémem odlivu kapitálu. Ale v minulém roce přiteklo do země přes 40 miliard dolarů (asi 800 miliard korun) a za první čtyři měsíce letošního roku už 60 miliard (asi 1,2 bilionu korun) a růst pokračuje," dodal.
Foto: AP
