Barack Obama a západní politici z řad Evropské unie brojí proti Rusku kvůli situaci na Krymu. Oznámili už první kolo tvrdých sankcí a další slibují. Nebude to ovšem tak jednostranné, ruského exportu ropy na západ je totiž potřeba.
Po výsledcích krymského referenda, kde se přes 95 procent voličů vyslovilo pro opětovné připojení k Ruské federaci, na sebe odplata západních politiků nedala dlouho čekat. Celkem jedenadvacet jednotlivců už bylo sankcionováno buď ze strany USA nebo Evropské unie.
Většinou jde o blízké poradce prezidenta Putina, případně o vedoucí postavy krymského snažení o odtržení od Ukrajiny. Těmto jedincům byla zmražena část majetku a také nemají možnost získat víza. Zatím tedy Západ používá spíše sankce proti jednotlivcům. O dalším postupu se jedná na schůzce v Bruselu.
Roční objem exportů ropy a plynu činí v případě Ruska 160 miliard dolarů. Právě tato oblast může být jedním z Putinových trumfů, jak bránit tvrdším sankcím. Zavedené sankcí proti ruskému exportu ropy by sice západní mocnosti mohly mírně vysušit příval zahraničních peněz do Moskvy, ovšem západní Evropa by za to mohla draze zaplatit.
"Bylo by obtížné dosáhnout (sankcí) v tak krátkém čase a navíc není jasné, že by to přineslo změnu v ruském chování," myslí si Jeff Sahadeo, ředitel euroasijských, ruských a evropských vztahů na carletonské univerzitě. "Pokud západ zahraje na notu těchto sankcí, bude otázkou, která strana mrkne jako první," dodává Sahadeo.
Podle agentury Bloomberg spálí Evropská unie, Turecko a země na Balkáně asi třicet procent své spotřeby plynu právě z Ruska. Neměcká kacléřka Angela Merkelová však už prohlásila, že "Německo je připraveno nést ekonomické bolesti, které by vzešly z ruských protiopatření".
Ostatně Evropa zkusila podobné sankce už před šesti lety, kdy Putin podobně vtrhl do Gruzie. Tehdy si však evropští politici uvědomili, jak moc jsou na ropě a plynu zRuska závislí. Proto i teď budou hlasitě štěkat, ale rázná akce pravděpodobně nepřijde, spíše se zaměří na postih jednotlivců, případně bank.
