Řecko loni už potřetí za sebou překonalo rozpočtový cíl stanovený věřiteli, bez započtení obsluhy dluhu činil tento takzvaný primární přebytek čtyři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Na základě předběžných odhadů to uvedl řecký statistický úřad. Věřitelé Aténám na rok 2017 uložili cíl dosáhnout přebytku 1,75 procenta výkonu ekonomiky.
Od letoška do roku 2023 by přebytek měl činit pokaždé nejméně 3,5 procenta HDP. Tak by se zemi podle názoru věřitelů mělo dařit splácet úroky z úvěrů. Pravidla primárního přebytku jsou ale sporná, podle kritiků potlačují hospodářský růst.
Hluboce zadlužená země je na penězích od mezinárodních věřitelů závislá od roku 2010. Státní dluh loni klesl na 178,6 procenta HDP, zatímco o rok dříve to bylo 180,8 procenta HDP. Řecko tak nyní dluží zhruba 317 miliard eur (8,1 bilionu korun).
Aktuální třetí záchranný balíček v objemu 86 miliard eur vyprší letos v srpnu. Po tomto datu by si Řecko mělo začít půjčovat na finančních trzích opět samo. Hospodářství se sice vrací k růstu, ale jeho roční výkon je stále o téměř miliardu eur slabší než v roce 2014.
