Země v krizi
Řecko na lopatkách, ve smyčce dluhů
16.05.2015 06:50 Původní zpráva
Prakticky už od začátku roku, tedy od předčasných parlamentních voleb v Řecku, probíhají intenzivní jednání mezi zahraničními věřiteli a nově sestavenou řeckou vládou. Týden co týden jsme mohli pozorovat, jak se zástupci obou stran scházejí plni optimismu ohledně posunu v otázce dalšího financování této bezvýchodně zadlužené země. Dosud však každé takovéto jednání skončilo naprostým fiaskem.
Věřitelé po Řecku požadují dodání závazného seznamu reforem výměnou za uvolnění další tranše finanční pomoci. Kamenem úrazu zůstává otázka změn v penzijním systému a na pracovním trhu.
Ani schůzka ministrů financí eurozóny konaná minulý týden nepřinesla nic nového, ač byla dlouhou dobu označována za klíčovou událost, kde se již obě strany musejí dohodnout. Nutnost dohody pramenila zejména z toho, že hned druhý den po summitu muselo Řecko splatit 750 milionů eur Mezinárodnímu měnovému fondu, což země nakonec zvládla jen za cenu využití rezerv držených právě u MMF.
Tyto rezervy je však bezpodmínečně nutné doplnit do jednoho měsíce, a tak se celá peripetie bude zanedlouho opakovat. Navíc se blíží splátka dalších 500 milionů eur, smyčka se rychle utahuje. Nebýt dosavadní podpory ze strany Evropské centrální banky, která každým týdnem navyšuje objem poskytované likvidity řeckým komerčním bankám, viděli bychom mnohem výraznější nervozitu, než čeho jsme prozatím svědky.
Jak je patrné na uvedeném grafu, dochází sice k již citelnějšímu úbytku bankovních vkladů držených u řeckých bank, avšak není to zatím klasická panika, kvůli které by bylo potřeba zavádět kapitálové kontroly či obdobná opatření, k jakým došlo přede dvěma lety na Kypru.
Předpokládám, že se nakonec obě strany dohodnou na potřebném kompromisu a dojde k uvolnění další části slíbené finanční pomoci.
To dá politikům určitý čas k projednání nevyhnutelného, čímž bude přijetí již třetího velkého záchranného balíčku v celkovém objemu až 50 miliard eur. Alternativou by totiž byl faktický default Řecka a jeho vystoupení z eurozóny. Z čistě ekonomického pohledu by šlo sice o nejčistší variantu, nicméně o ekonomiku tu příliš nejde. Zda se země udrží v eurozóně, či nikoliv je totiž otázka čistě politická.
Autorem textu je analytik společnosti Cyrrus Jiří Šimara.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.