Zadlužená země
Řecko předložilo nový plán reforem, věřitelům ale opět nestačí
09.06.2015 11:00 Aktualizováno 09.06. 14:46
Řecko předložilo mezinárodním věřitelům nový návrh reforem ve snaze odblokovat zbývající peníze, které má získat z úvěrového programu. Podle zdrojů Evropské komise ale věřitelským institucím, jimiž jsou vedle Evropské komise ještě Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond, návrhy nestačí.
Řecký kabinet s věřiteli od února jedná o podobě reforem, které jsou podmínkou vyplacení 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard Kč) z druhého dohodnutého záchranného programu.
Minulý týden řecká krajně levicová vláda odmítla návrh, který mezinárodní věřitelé předložili a který počítal s prudkým zvýšením daně z přidané hodnoty. Závazky, se kterými o několik dní dříve přišli Řekové, naopak odmítly jako nedostatečné věřitelské instituce, které zároveň vybídly Řecko k vypracování nového seznamu reforem.
Podle nejmenovaného řeckého vládního činitele mají alternativní návrhy sloužit k dosažení dohody v otázce fiskálních cílů a ulehčení obřího řeckého dluhu. Podle unijních zdrojů Reuters ale nové řecké plány pro dosažení dohody nestačí. "Řekl bych, že pro členské státy to není dostatečné ani přijatelné," uvedl jeden z nich.
Řecký premiér Alexis Tsipras před středeční schůzkou s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Françoisem Hollandem navázal na smířlivější tón, který v uplynulých dnech nasadilo Řecko. Souhlasil se zvýšení daně z přidané hodnoty a navrhl vyšší cílové hodnoty přebytků primárního rozpočtu.
Podle řeckého deníku Kathimerini naopak věřitele překvapila řecká strana návrhem na snížení přebytků primárního rozpočtu na 0,75 procenta pro letošní rok a 1,75 procenta pro rok 2016 v rozporu s avizovanými cíli jednoho a dvou procent. Překvapení je to pak proto, že věřitelé žijí v domnění, že se na vyšších hodnotách již obě strany dohodly.
Dalším problémem je, že se řecký návrh nijak nezaobírá důchody a dalšími sociálními výdaji, u nichž věřitelé požadují jejich snížení.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a MMF o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur (6,6 bilionu Kč). Výměnou za úvěrovou pomoc musely Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, výrazně zvýšilo nezaměstnanost a znamenalo pro řadu Řeků sociální krizi.
Evropský statistický úřad Eurostat dnes potvrdil, že řecká ekonomika klesla v letošním prvním čtvrtletí proti předchozím třem měsícům o 0,2 procenta, a vrátila se tak do hospodářské recese.
Tsipras v italském deníku varoval, že kdyby jednání s věřiteli zkrachovala, znamenalo by to "začátek konce" pro eurozónu a "ohromné" náklady pro evropské daňové poplatníky. Neúspěch jednání by podle něj vedl k tomu, že finanční trhy by si začaly hledat další slabý článek v eurozóně. "Když Řecko zbankrotuje, trhy začnou okamžitě hledat další kořist," uvedl Tsipras. Možnost předčasných voleb ale opět vyloučil.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.