Summit EU
Řecku dochází hotovost. Tusk: Odchod z eurozóny si nikdo nepřeje

Odchod Řecka z eurozóny si nikdo nepřeje, vysvětlil předseda Evropské rady Donald Tusk, proč se rozhodl na okraj ve čtvrtek začínajícího summitu EU uspořádat schůzku řeckého premiéra Alexise Tsiprase se zástupci evropských institucí, německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Francoisem Hollandem. Tsipras podle něj o podobné jednání stál, neboť je přesvědčen o potřebě "neformálního dialogu" s hlavními věřiteli své země.

Tsipras chce požádat své partnery v EU o finance, které jeho země podle něj nutně potřebuje pro své fungování. Podle šéfa Evropského parlamentu Martina Schulze začíná být situace "nebezpečná".

Řecko původně nemělo být hlavním tématem dvoudenního summitu EU, který byl zahájen v Bruselu, brzy ale začaly pronikat na veřejnost informace, že situace Atén nejspíš zastíní všechny ostatní debaty.

Český premiér Bohuslav Sobotka svolání schůzky označil při příchodu na summit za "trochu zvláštní postup", který plyne z toho, že standardní diskuse nevedly ke kompromisu, který ČR podporuje. "Nepodporujeme odchod Řecka z eurozóny," upozornil. Evropa by podle něj měla mít možnost pochopit snahy řecké vlády pomoci lidem ve složité situaci, zároveň ale platí, že Atény těží ze solidarity dalších zemí a měly by proto respektovat podmínky pomoci.

Merkelová před odjezdem do Bruselu uvedla v německém parlamentu, že není důvod zoufat nad Řeckem. Na summitu podle ní nebude ve čtvrtek večer v této souvislosti dosaženo žádného řešení. V pondělí se má Merkelová s řeckým premiérem setkat opět, tentokrát v Berlíně.

"Je naprosto jasné, že nikdo nemůže očekávat, že dnes večer v Bruselu nebo v pondělí večer bude nalezeno řešení," uvedla Merkelová. Tusk se vyjádřil podobně, schůzka má podle něj být v zásadě konzultační, protože na formální rozhodování má EU a země platící eurem formální instituce. Všechny strany se podle něj také chtějí vyhnout tomu, aby k řeckému odchodu z eura došlo nedopatřením.

Nejdříve plnit závazky

Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker poznamenal, že Tsiprasovi opět zopakuje, co mu už dříve několikrát říkal: Řecko musí přijmout nezbytné reformy a musí ukázat, že plní své závazky.

Podle vyjádření šéfa europarlamentu Schulze potřebují Atény v dohledné době "dvě nebo tři miliardy" eur. Řekové musí do pátku zaplatit splátku Mezinárodnímu měnovému fondu v hodnotě 300 milionů eur (asi 8,1 miliardy korun) a rovněž splatit dluhopisy za 1,6 miliard eur (přes 43 miliard korun).

Už v minulých dnech dávali evropští diplomaté najevo, že Tusk se bude snažit diskuse o tíživé situaci Řecka udržet mimo formální jednání unijních lídrů. "Podle mé intuice by dnes na úrovni Evropské rady diskuse mohla být možná trochu příliš horká," připustil polský politik, který jednání unijních zemí předsedá.

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond o finanční pomoc. Dohodlo se již na dvou záchranných programech ve výši 240 miliard eur (6,6 bilionu Kč). Výměnou za úvěrovou pomoc ale muselo zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně.

To prohloubilo hospodářskou recesi, zvýšilo nezaměstnanost a zhoršilo životní úroveň obyvatel. Druhý záchranný program měl vypršet na konci února, nová levicová vláda se ale dohodla s eurozónou na jeho prodloužení o čtyři měsíce. Pokud Řecko program úspěšně dokončí, obdrží od mezinárodních věřitelů zbývajících 7,2 miliardy eur.