Mezinárodní věřitelé a ministři financí eurozóny se v zásadě dohodli na záchraně Řecka. Tvrdí to zdroje agentury Reuters, podle nichž bude dohoda oznámena v pondělí. Athény by si tak měly zajistit i druhý záchranný úvěr v objemu 130 miliard eur (asi 3,3 bilionu korun), i když podrobnosti jeho uvolnění se mají ještě doladit. Klíčovou roli patrně sehrají centrální banky členských zemí.
"Už jsme skoro tam," řekl jeden ze zdrojů v eurozóně. "Pokud někdo nepřijde s nápadem celou tu dohodu úplně zhatit, mělo by to být schváleno v pondělí," dodal. Veškeré úsilí se má podle něj do pondělí zaměřit na to, jak bude Řecko upřednostňovat splátky dluhu a jak si věřitelé pohlídají, že Athény prosadí slíbené reformy.
Zdroje také uvedly, že centrální banky členských zemí eurozóny si výměnu řeckých státních dluhopisů za nové obligace zajistí ještě předtím, že bude dohodnuta výměna se soukromými věřiteli. Je to prý z toho důvodu, aby centrální banky, respektive celý eurosystém, neměly žádné vynucené ztráty. ECB se tak prý chce krýt proti případným právním problémům.
Podle části zdrojů budou centrální banky dluhopisy měnit o víkendu. Další zdroj sdělil, že nové dluhopisy budou mít stejné podmínky, jako mají ty nynější. ECB se k informacím zdrojů nevyjádřila.
Plány ale předpokládají, že dluh Řecka vůči hrubému domácímu produktu do roku 2020 neklesne až na 120 procent, jak se předpokládalo, ale jen na 129 procent HDP. Snížit zadlužení na 120 procent HDP bylo přitom jednou z podmínek, jejichž splnění loni v říjnu vyžadoval summit eurozóny. Ten také o druhém záchranném úvěru pro Řecko rozhodl. Zdroje ale tvrdí, že v rámci jednání se ještě budou hledat způsoby, jak dluh snížit víc.
Nepotvrzené informace zdrojů stačily na to, aby se během večera citelně zlepšila nálada na finančních trzích. Euro smazalo všechny ztráty a vůči dolaru vystoupilo až na 1,3120 USD, což byl proti dennímu minimu nárůst až o jedno procento. Proti japonskému jenu euro zpevnilo ještě více a dostalo se nad 103,50 JPY. Podobně akcie na Wall Streetu zrychlily růst a přidávaly více než jedno procento. Zahajovaly přitom s mírnou ztrátou.
Dohoda má zajistit, aby nominální dluh Řecka vůči investorům klesl na polovinu. To znamená, že soukromí investoři odepíšou asi 100 miliard eur. Součástí dohody bude i klauzule, že držitelé dluhopisů budou muset akceptovat ztráty. Tím by se ale ECB dostala do komplikované situace a v podstatě by mohla čelit stížnostem, že se podílela na financování vlád. K tomu v současné době nemá mandát.
Některé zdroje uvedly, že ECB, aby se vyhnula právním problémům, vymění řecké státní dluhopisy dřív, než je budou měnit soukromí investoři. ECB tak bude stát mimo celou dohodu o výměně dluhopisů.
Informované zdroje už dříve uvedly, že ECB drží řecké státní dluhopisy v nominální hodnotě asi 50 miliard eur. Získala je v rámci kontroverzního odkupu aktiv, který zahájila v květnu 2010, aby zmírnila dopady evropské dluhové krize. ECB ovšem dluhopisy nakoupila se slevou, nezaplatila za ně víc než 40 miliard eur. To znamená, že ECB má z celé transakce účetní zisk v rozsahu deset až 15 miliard eur. ECB už naznačila, že tyto peníze půjdou zpět do Řecka.
Podle mluvčího řecké vlády Athény očekávají, že souhlas k zahájení výměny dluhopisů dostanou od ministrů financí eurozóny v pondělí. Nedořešena ale podle něj zatím zůstává otázka vázaného účtu, který má zajistit, že příjmy řecké vlády půjdou na obsluhu státního dluhu.
Mluvčí také reagoval na komentář německého ministra financí Wolfganga Schäubla, že Itálie dala své vládě technokratů rok na to, aby prosadila reformy. Tyto komentáře byly interpretovány jako návrh, aby Řecko odložilo volby. Tím by řecká technokratická vláda premiéra Lukase Papadimose získala čas na reformy.
"V reakci na pana Schäubla nemám co říct. Rozhodně je na Řecku, kdy bude mít volby," řekl mluvčí. Parlamentní volby v Řecku jsou plánovány na duben. Země má ale už 20. března splatit větší část dluhu za zhruba 14,5 miliardy eur (více než 366 miliard korun).
