Inflační strašidlo
Rozvíjející se ekonomiky mají strach z inflace

V rozvíjejících se ekonomikách rostou obavy z inflace. Mohou za to narůstající ceny potravin a komodit. Čína tak v úterý zvýšila potřetí za čtyři měsíce základní úrokovou sazbu. Podle některých odhadů by tam inflace v první polovině letošního roku mohla činit šest procent.

Problémy s rychlým růstem cen má i Brazílie. Naopak ve Spojených státech je zatím inflace pod neoficiálním dvouprocentním cílem centrální banky, napsal americký deník The Wall Street Journal (WSJ). Růst cen zboží a služeb netrápí zatím ani tuzemskou ekonomiku. V lednu ceny v obchodech vzrostly jen o 1,7 procenta ve srovnání s minulým lednem.

Podle listu nicméně inflační tlaky nezvládá většina rozvíjejících se ekonomik. Zástupce šéfa Mezinárodního měnového fondu John Lipsky minulý týden uvedl, že tyto země vyčerpávají nadměrnou kapacitu, a přesto většina z nich stále praktikuje politiku nízkých úrokových sazeb a uvolněnou rozpočtovou politiku. "Všichni budou muset zpřísnit monetární politiku, omezit stimuly ze státního rozpočtu a pokračovat se strukturálními reformami," uvedl.

Obavy z inflace dále zesílily, když v úterý Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO) oznámila, že záplavy v Číně ohrozily tamní produkci pšenice. Ceny této plodiny v USA okamžitě vzrostly na třicetiměsíční maximum. Vysoké ceny potravin, ale i jízdenek na autobus již například v lednu zvýšily inflaci v Brazílii. Meziročně zaznamenala šestiprocentní nárůst - tedy vysoko nad 4,5procentním cílem tamní centrální banky. Roste proto tlak na to, aby centrální banka největší latinskoamerické ekonomiky zvyšovala sazby.

Inflace roste například i v Británii. Zrychlování cen je ale větší, než by chtěly centrální banky, i jinde v Evropě. Naopak ve Spojených státech je navzdory zdražování komodit a potravin inflace nižší než dvě procenta, která jsou cílem centrální banky (Fed). Vysoká nezaměstnanost totiž stále drží platy nízko.

Americké firmy zároveň zatím vyšší náklady nebyly schopny promítnout do cen. Úrokové sazby by tak ve Spojených státech mohly začít růst nejdříve v prosinci.

V rozvíjejících se ekonomikách se naopak kvůli inflačním tlakům očekává růst sazeb v dohledné době. Tato očekávání spolu s přílivem peněz ze zemí s nízkými sazbami, jako jsou Spojené státy, Evropa a Japonsko, přispívají k tlaku na měny těchto zemí. Několik z nich tak posílilo na několikaletá maxima. Malajsie a Jižní Korea pak již například intervenovaly, aby zastavily posilování svých měn. 

V Česku v lednu inflace překvapivě rostla méně, než očekávali analytici. Její meziroční míra zpomalila na 1,7 procenta po prosincových 2,3 procenta. Analytici proto nepředpokládají brzký růst úrokových sazeb. Pomalý růst cen byl ovšem částečně způsoben vysokou srovnávací základnou z minulého ledna, kdy vzrostly ceny kvůli zvýšení daně z přidané hodnoty a spotřebních daní.