Ruská měna
Rubl pro sedm století a pár faktů k tomu. Věděli jste to?

Roku 1316 tverský kníže Michail Jurjevič vyhrál bitvu s Novgorodem a jako kontribuci dostal 5000 rublů. Zápis z tverské kroniky je první doloženou zmínkou o ruských penězích. Je zřejmé, že zúčtování vyžadovalo, aby ruble už nějaký čas existovaly. Je to podobně jako s Moskvou: roku 1147 nevzniklo město, ale první svědectví o něm. Korektní je proto konstatování, že historie rublu čítá nejméně sedm století.

Za tu dobu se v Rusku měnila zřízení a vládci, symboly, hranice i hlavní město, zuřily války a povstání, ale rubl zůstával. Je zvláštní, že výročí zůstává skoro nepovšimnuto.

Zpravodajská stanice BBC na svém ruském webu přinesla v této souvislosti několik faktů a zajímavostí:

1. Rubl je po britské libře nejstarší národní měnou na světě.

2. První mince na Rusi představovaly arabské zlaté dirhamy, které kupci z Orientu přivezli v 8. století, ještě před příchodem Varjagů. Základní zúčtovací jednotkou ale byly veverčí a kuní kůže.

3. Ruble ve 14. a 15. století nebyly mince, ale stříbrné pruty o délce 14 až 20 centimetrů. Moskevský rubl vážil 97,5 gramu, novgorodský 170,1 gramu. Podle lingvistů název rubl vznikl ze slova "rubiť", jak se z prutů odsekávaly kousky stříbra.

4. Existovala ještě hřivna, která v Moskvě odpovídala dvěma rublům, v Novgorodu třináctině rublu. Říkalo se tak zlatým či stříbrným šperkům, které ženy nosily na řetízku nebo šňůrce na hrudi.

5. Měnovému systému v Rusku poprvé vtiskla řád matka Ivana Hrozného Jelena. V roce 1534 zavedla jednotnou stříbrnou kopějku o váze 0,7 gramu. Název má kořeny v zobrazení jezdce s kopím. Existovaly i stříbrné altyny (tři kopějky), groše (dvě kopějky), půlkopějky a čtvrtkopějky. Rubl (100 kopějek) se používal jako zúčtovací jednotka, ale fyzicky se nerazil.

6. Stříbrné ruble se jako mince dostaly do oběhu v roce 1654 za cara Alexeje. Kvůli nedostatku drahých kovů v zemi se razily z jáchymovských tolarů, získaných za vývoz ruského zboží. Na původní znak se vyrazila ruská dvojhlavá orlice a mincím se říkalo "jefimky".

7. Ve stejné době se Rusko seznámilo s inflací. Roku 1656 se vláda rozhodla nahradit chybějící peníze ražením kopějek a pěťáků z uralské mědi, kterých během šesti let vyrobila za 20 milionů rublů. Nastala drahota. Zvláště pobuřovalo, že úřady požadovaly daně ve stříbře, ale platily v měďácích. Roku 1662 v Moskvě vypukla vzpoura a měďáky musely načas zmizet.

8. Roku 1704 car Petr I. začal s ražbou stříbrných rublů o váze 28 gramů. Roku 1764 se podíl stříbra zmenšil na 18 gramů, což vydrželo do revoluce. Stříbrné kopějky a groše Petr stáhl jako "staré vši" z oběhu.

9. V 18. století zhruba polovina peněz v Rusku byla měděných. Když roku 1748 Michail Lomonosov dostal za ódu na carevnu Alžbětu I. 2000 rublů, odměnu v měďácích přepravila desítka povozů.

10. V roce 1771 byl ražen měděný rubl o průměru 76 milimetrů, tloušťce 36 milimetrů a váze 1,024 kilogramu.

11. V prosinci 1825 petrohradská mincovna vyrobila stříbrné ruble s portrétem následníka Konstantina, který na trůn nenastoupil. Existuje pouze osm těchto mincí. Jedna se v roce 2004 vydražila v New Yorku za 550.000 dolarů.

12. Papírové peníze zavedla v Rusku carevna Kateřina II. Bankovky v hodnotě 25, 50 a 100 rublů byly o rozměru 17,5 na 22,5 centimetru.

13. Na konci vlády Kateřiny II. se za papírový rubl dávalo 60 kopějek ve stříbře, po válce s Napoleonem jen 20. Ruský satirik Michail Saltykov-Ščedrin žertoval, že brzy bude možné za rubl dostat jen do držky.

14. Přísná měnová politika s pevným směnným kurzem papírových peněz za kovové se odehrávala v letech 1843-1853 a 1897-1915 za ministrů financí Jegora Kankrina a Sergeje Witteho, jen v prvním případě byl standard stříbrný, ve druhém zlatý.

15. Witte při zavedení zlatého standardu navrhoval přejmenovat rubl na rus, aby vyšel vstříc slovanofilské zálibě Mikuláše II.

16. V 18. století stála slepice jednu kopějku. Tolik si za den vydělal tesař. Za tři ruble byla chaloupka. Před první světovou válkou stála kráva 25 rublů, domek 100 rublů.

17. Bolševici se po uchopení moci chystali zcela zrušit peníze a zlatem dekorovat veřejné záchodky.

18. Za občanské války jako peníze v Jakutsku fungovaly vinné viněty: madeira ztělesňovala jeden rubl, portské 25 rublů. Na Ukrajině ataman bez smyslu pro humor vydal bankovky s nápisem: "Kryto kulkou do hlavy tomu, kdo je nepřijme."

19. Do měnové reformy v roce 1922 stála krabička sirek milion. Tehdy vznikla pro milion přezdívka "citron". V 90. letech "meloun" znamenal miliardu rublů.

20. Sovětský rubl obsahoval zlato (v letech 1950-1961 činil obsah kovu 0,222168 gramu, po roce 1961 pak 0,987412 gramu), ale smysl to nemělo.

21. V letech 1997 až 2010 byla v oběhu pětistovka s vyobrazením Solověckého kláštera, ale bez křížů, jako v dobách, kdy býval stalinským koncentračním táborem, gulagem.

22. Na počest 700 let rublu ve Volgogradu vznikl památník v podobě padesátinásobně zvětšené rublové mince z nerezu, v barvě trikolóry a nápisem Náš rubl nezrezne.