Íránská ekonomika sice už nestojí nad propastí, je však otázkou, zda se prezidentovi Hasanovi Rúhánímu podařilo zlepšit ji za svého prvního mandátu natolik, aby ho voliči podpořili znovu při květnových volbách. "Byl to hrozný rok, nebyla práce, je krize, trh s nemovitostmi spí," řekl klenotník Alí Bachtíjárí z tržiště Tadžríš v severním Teheránu.
Obchody prý nešly dobře ani o nedávných novoročních oslavách. "Vláda se snaží ekonomiku liberalizovat, ale (od Rúháního zvolení) uběhly čtyři roky a od té doby už měly být zábrany odstraněny," prohlásil Bachtíjárí. Tento pocit má v Íránu mnoho lidí, což ohrožuje Rúháního šance ve volbách, které se budou konat 19. května.
Rozhodně mu nepomohla nedávná kritika výkonu vlády z úst duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího. "To, čeho se dosud dosáhlo, zůstává za očekáváním lidí i duchovního vůdce," řekl Chameneí u příležitost oslav Nourúzu (Nového roku). Poukázal na dvanáctiprocentní nezaměstnanost, která ale mezi mladými lidmi dosahuje až 25 procent.
Odborníci jsou ale k Rúhánímu shovívavější. Tento umírněný duchovní, který byl zvolen díky slibům, že vylepší vztahy k Západu a postará se o zmírnění sociálního napětí, podle expertů udělal, co bylo v jeho silách. Zdědil totiž hospodářství zablokované mezinárodními sankcemi a neopatrnými výdaji svého předchůdce, kterým byl ultrakonzervativní Mahmúd Ahmadínežád. Musel zastavit inflaci, která dosahovala 40 procent, a přitom oživit ekonomiku.
Rúhání "nemohl dokázat vše, ale snížil inflaci a snažil se přilákat investice, bojoval s korupcí a potlačil bankovní praktiky z minulé doby," poznamenal ředitel evropské výzkumné skupiny zabývající se Íránem Rouzbeh Parsi.
Rok před Rúháního nástupem do funkce se hrubý domácí produkt (HDP) Íránu propadl o 7,7 procenta, pro letošek Mezinárodní měnový fond (MMF) předpokládá růst HDP o 6,6 procenta. Inflaci se podařilo snížit pod deset procent.
Bohatí Íránci neinvestují
Mnoho mezinárodních sankcí mohlo být zrušeno díky dohodě se šesti mocnostmi o íránském jaderném programu z roku 2015. Od té doby do Teheránu nepřestávají přijíždět zahraniční politici i ekonomové. "Pro průměrného Íránce to ale není dost rychlé tempo," upozornil Parsi. Hlavním problémem je nedostatek hotovosti a to, že bohatí Íránci neinvestují.
"To je ten nejzávažnější problém. Nedokážeme-li přilákat investice, spadne HDP znovu k nule," přiznal Rúháního poradce pro ekonomické otázky Saíd Lajláz. Nepodaří-li se prostředí zpřehlednit, zůstanou podle něj investoři opatrní.
Dosáhnout ale přehlednější situace je za konzervativní vlády obtížné. Dál se totiž zaměřuje na boj proti Izraeli a Západu a na posílení vlivu Íránu na Blízkém východě. "Přijde chvíle, kdy se političtí vůdci budou muset rozhodnout mezi tím, že buď budou pokračovat v revolucionářské rétorice, anebo budou pracovat pro bohatství země," řekl Parsi.
Dalším velkým problémem je stav bankovnictví, které tíží velký objem nedobytných úvěrů. Podle kontrol provedených loni v listopadu tvoří problematické půjčky vázané na bezcenné nemovitosti 45 procent bankovních aktiv. Navíc velké mezinárodní banky zůstávají navzdory dohodě o jaderném programu stranou z obav z nepřehlednosti íránského systému a nově vyhlášených amerických sankcí.
"Očekávání přílivu zahraničního kapitálu bylo přehnané. V Íránu je těžké podnikat" kvůli tamní byrokracii a nepotismu, sdělila Ellí Karánmájahová z Evropské rady zahraničních vztahů.
Šance Rúháního ve volbách zvyšuje fakt, že se konzervativci nejsou schopni dohodnout na svém kandidátovi. Přesto ale nedávná Chameneího kritika na Rúháního adresu naznačuje, že by si duchovní vůdce přál, aby Rúháního nahradil konzervativní politik. Karánmájahová ale upozornila, že Chameneí "kritizuje každou vládu, a brání tak tomu, aby se některý z táborů stal příliš populární".
"Bude-li Rúhání zvolen znovu, bude arogantnější při vyžadování ekonomických, sociálních i politických reforem. Nic jiného mu nezbude," řekl Lajláz.
