Rusko chce od německých zbrojařů peníze za zrušený kontrakt

Ekonomika
19. 12. 2014 09:30
Německé ministerstvo hospodářství definitivně zablokovalo zbrojní kontrakt s Ruskem.
Německé ministerstvo hospodářství definitivně zablokovalo zbrojní kontrakt s Ruskem.

Ruské ministerstvo obrany uvědomilo německou společnost Rheinmetall o svých finančních požadavcích kvůli zrušení kontraktu na vybudování moderního vojenského cvičiště Mulino. Oznámila to ruská tisková agentura TASS bez upřesnění, jakou sumu jako odškodnění Moskva požaduje. Hodnota kontraktu se dříve odhadovala až na 120 milionů eur (asi 3,3 miliardy korun).

"Už bylo přijato rozhodnutí, práce začala. První oznámení a dokumenty již ministerstvo obrany zaslalo německé straně," řekl TASS Oleg Bočkarev z komise pro vojenský průmysl. Dokumenty podle něj byly odeslány počátkem prosince. Případné nové ruské cvičiště bude prý vybudováno zcela vlastními silami, bez německé pomoci.

Německé ministerstvo hospodářství definitivně zablokovalo zbrojní kontrakt s Ruskem počátkem srpna v reakci na ruskou anexi ukrajinského Krymu: konkrétně odebralo společnosti Rheinmetall povolení k vývozu bojového simulátoru pro ruskou armádu. Kontrakt - podle německých zdrojů v hodnotě 100 milionů eur (asi 2,8 miliardy korun) - schválila minulá vláda. Tento krok šel nad rámec embarga na dovoz a vývoz zbrojních produktů, vyhlášeného Evropskou unií v rámci sankcí proti Rusku. Embargo se totiž nevztahovalo na již podepsané smlouvy.

List Süddeutsche Zeitung napsal, že trénink na simulátorech by ve výcvikovém středisku v ruském Mulinu mohlo absolvovat 30 tisíc vojáků ročně. Centrum se mělo otevřít ještě letos.
Moskva ještě v srpnu podle agentury Interfax hrozila, že bude od Němců požadovat jako kompenzaci ještě vyšší sumu, než byla hodnota zrušeného kontraktu.

Podobně jako Berlín se rozhodla i Paříž, když koncem listopadu oznámila, že odkládá na neurčito plánované předání první ze dvou válečných lodí třídy Mistral, a to kvůli ruské intervenci na Ukrajině.

Smlouvu o dodávce dvou plavidel, která mohou přepravovat vrtulníky a tanky či velitelské štáby, podepsala Francie s Ruskem v roce 2011, tedy dlouho před ukrajinskou krizí. Ruská armáda měla první ze dvou moderních výsadkových lodí od Francouzů převzít již na konci října.

Autor: ČTK Foto: ČTK/AP

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ