Inflace v eurozóně zůstává výrazně pod cílovou hodnotou a pokles cenové hladiny pro měnovou unii představuje potenciální nebezpečí. Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu to řekla šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová. Šéf Evropské centrální banky Mario Draghi v pátek v předposlední den konání fóra prohlásil, že propad eurozóny do deflace považuje za nepravděpodobný.
Meziroční míra inflace v eurozóně v prosinci klesla na 0,8 procenta z listopadových 0,9 procenta. Nacházela se tak hluboko pod dvouprocentní hranicí stanovenou ECB jako strop cenové stability.
Draghi v sobotu prohlásil, že ECB je připravena zakročit, pokud inflace zpomalí na nižší hodnotu, než s jakou počítají předpovědi. Zopakoval také, že úrokové sazby delší dobu zůstanou na současné nízké úrovni, nebo ještě klesnou.
Když padl dotaz na možnost, že by ECB přijala opatření ve formě kvantitativního uvolňování, podobně jako to učinily centrální banky v USA, Japonsku a Británii, Draghi podle agentury Reuters odpověděl: "Neříkám, že by to mělo být učiněno, nebo nemělo být učiněno". Uvedl přitom, že společné unijní smlouvy zabraňují měnovému financování vlád.
MMF se podle Lagardeové domnívá, že pravděpodobnost deflace v eurozóně je 15 až 20 procent. Kromě toho dnes šéfka MMF varovala před nebezpečími, která pro oživení světové ekonomiky představují zpřísnění uvolněné měnové politiky v USA a klesající ceny v eurozóně.
Americká centrální banka (Fed) začala s omezováním svých nákupů dluhopisů v prosinci poté, co její měnová politika v minulých letech výrazně ovlivnila finanční trhy. Podpořila růst akciových trhů po celém světě a růst měn mladých tržních ekonomik jako Indie nebo Brazílie. Omezení této uvolněné politiky by na jejich měny mohlo vytvořit tlak.
"Na horizontu je nové riziko a skutečně je třeba jej sledovat," sdělila Lagardeová podle agentury AP během posledního dne fóra.
