Šest nobelistů pro TÝDEN.CZ: Nejhorší je pryč, ale...

V úterý 15. září uběhl rok od pádu investiční banky Lehman Brothers. Největší bankrot v dějinách USA způsobil šok newyorské burze a spustil nejhorší část finanční krize, která vyústila v globální hospodářskou recesi. Poslední týdny přinesly četné spekulace o možném konci krize. On-line deník TÝDEN.CZ přináší shrnutí názorů šesti nobelistů, s nimiž v poslední době hovořil.

Přední ekonomové potvrzují spekulace médií, podle nichž si světová ekonomika ze současné krize to nejhorší už protrpěla a je na cestě k obnovení růstu. Vlády to však stálo ohromné množství peněz a oživení se neobejde bez komplikací. „Nyní už je jasné, že jsme unikli absolutní katastrofě," řekl Robert Merton, profesor ekonomie, jenž působí na Harvard Business School, a nositel Nobelovy ceny z roku 1997.

Fiskální transfuze

„Pravda, situace teď vypadá trochu lépe. Ale není to vůbec proto, že by snad hospodářský systém léčil sám sebe, nýbrž jen díky krevním transfuzím v podobě fiskálních stimulů," míní emeritní profesor bostonského Massachusetts Institute of Technology a nobelista z roku 1970 Paul Samuelson.

Právě ony fiskální stimuly, jimiž se zejména americká vláda vyhnula nejčernějším scénářům, se staly její velkou přítěží do budoucna. „Problém s americkými stimuly vězí v tom, že jsou financovány dluhově. To v budoucnu bude ekonomiku stahovat ke dnu," soudí Robert Fogel, profesor Chicagské univerzity a nositel Nobelovy ceny z roku 1993. „Explodujícího zadlužení" se obává i profesor Kolumbijské univerzity a nobelista z roku 2006 Edmund Phelps: „Udivuje mě, že nad tím nikdo - s výjimkou pár ekonomů rakouské školy - nevyjadřuje znepokojení."

Kolaps dolaru

Čeho se však Phelps neobává, je inflace, na jejíž nebezpečí řada odborníků upozorňuje. „Může se objevit nepatrně vyšší inflace, ale jen na krátkou dobu. Větší hrozbou je, co bude s dolarem. Rozhodně hrozí jeho kolaps," upozorňuje Phelps. „Dříve či později přijde nezřízený run proti dolaru," připojuje se Samuelson. „Nedělám si iluze, že by taková situace nevyústila v nový celosvětový otřes."

Podle Fogela by mírná inflace dokonce pomohla. Merton takovým optimistou není: „Existuje riziko, že jakmile nastane oživení, budeme se potýkat s inflací. Pak bude velmi obtížné udržet křehký růst a zároveň potlačit sílící tlaky ke zvyšování cen."

Odřízněme Wall Street

Aby mohla ekonomika začít stabilně růst a splácet tak své dluhy, musí se nejprve uzdravit finanční sektor včetně bank. Do umožnění jejich další existence vložila vláda rekordní sumy. Phelpsův kolega Joseph Stiglitz, jemuž patří Nobelova cena z roku 2001, spatřuje jediné východisko v odříznutí vlády od dění na burze. „Wall Street přesvědčil Bushe, Greenspana a spol. - všichni jsou podobného smýšlení -, aby neregulovali trhy. A to je příčinou nynější pohromy," řekl Stiglitz v létě loňského roku.

Stiglitz zůstává pesimistou i dnes. „V USA i v dalších zemích se banky, které byly „příliš velké na to, aby padly", staly ještě většími. Problémy jsou horší než před krizí v roce 2007," řekl před několika dny. Stiglitz nyní pochybuje o důslednosti a efektivnosti opatření americké vlády, která je podle něj s reformou finančního sektoru příliš opatrná.

Pesimistický je tváří v tvář současnému nadšení na trzích je i Myron Scholes, nobelista z roku 1997. „Důsledky této krize budeme pociťovat opravdu velmi, velmi dlouho...Lidé teď musejí zapracovat na zpružnění financování a investic....Takže zotavení si může vyžádat skutečně mnoho času."

Foto: Reuters, web Massachusetts Institute of Technology