Slovensko v únoru zasáhla deflace. Zboží a služby proti loňsku v průměru zlevnily o 0,1 procenta a o stejnou hodnotu se spotřebitelské ceny snížily i v meziměsíčním srovnání. Informoval o tom slovenský statistický úřad.
Analytici očekávali, že meziroční míra inflace v únoru dosáhne 0,1 procenta. Tempo růstu spotřebitelských cen na Slovensku už delší dobu zpomalovalo a letos v lednu se inflace zastavila.
Ceny zboží a služeb ve většině sledovaných kategorií v únoru na Slovensku meziročně sice vzrostly, tento nárůst v průměru ale smazalo zlevnění v ostatních složkách inflace včetně snížení cen energií. Potraviny, které mají velký podíl na spotřebitelském koši, proti loňsku zdražily jen o 0,7 procenta.
Slovenské úřady očekávají, že pokles cen nebude trvat dlouho. Slovenská centrální banka v poslední prognóze odhadla, že inflace v zemi letos v průměru dosáhne 0,6 procenta, loni spotřebitelské ceny stouply o 1,4 procenta.
Na první pohled se může zdát, že oproti inflaci, tedy zdražování, je deflace příznivým jevem. Ale chyba lávky, je naopak nebezpečnější. Pokud spotřebitelé očekávají deflaci, odkládají nákupy a neutrácejí. Výrobci a prodejci jim tak vskutku musejí vyjít vstříc a zlevňovat, aby prodali, v důsledku ale pak mohou dát menší platy zaměstnancům. A ti jsou nuceni čekat na další zlevňování a tak dokola.
Tzv. deflační spirála pak obecně zpomaluje ekonomiku a rovněž zvyšuje reálnou výši dluhů. Za optimální se proto obvykle považuje mírná inflace, zhruba kolem dvou procent.
Své o deflaci ví třeba Japonsko, které se s ní potýkalo od začátku 90. let a jen s velkým úsilím z ní snad nedávno dokázalo vybruslit. Na druhou stranu zas tak deflace nevadila Irsku, které muselo nasadit drastické škrty po nástupu euroamerické hypoteční krize a hospodářské recese. Ministr financí Biran Lenihan se jí tehdy tak nebál, neboť vlastně díky ní dokázal trochu uchlácholit domácnosti přicházející o část platů a dávek.
