Varování agentur
Slovinsku zhoršen rating, možná bude potřebovat pomoc
03.08.2012 13:15 Aktualizováno 03.08. 19:07
Mezinárodní ratingové agentury Moody's a Standard & Poor´s snížily hodnocení závazků Slovinska. Moody´s jej srazila až k blízkosti spekulativní kategorie, a dokonce nadnesla možnost, že by Slovinsko při dalším zhoršování ekonomické a finanční situace mohlo potřebovat zahraniční finanční pomoc.
Moody´s snížila hlavní dlouhodobý rating Slovinska o plné tři stupně z A2 na Baa2 kvůli obavám o tamní bankovní sektor a růst vládních úvěrových nákladů. Nová známka je už jen dva stupně od neinvestiční kategorie, která znamená, že do cenných papírů země nemohou investovat bezpečné fondy.
Tři největší slovinské banky mají nyní kvůli špatným úvěrům vysoké ztráty a usilují o získání státní finanční podpory. Podle Moody's budou tyto banky pravděpodobně potřebovat pomoc v objemu dvou až osmi procent hrubého domácího produktu. "Spolu se zhoršující se makroekonomickým prostředím to zesiluje rizika a otevírá možnost, že by země mohla potřebovat finanční pomoc," uvedla Moody's.
S&P snížila rating země o jeden stupeň na A z dosavadní známky A+. Ta je ještě stále bezpečně nad spekulativní kategorií, která začíná stupněm BB+. Výhled ratingu je ale nadále negativní, což znamená, že agentura počítá s dalším zhoršením. Na úrovni A hodnotí Slovinsko i třetí velká světová agentura Fitch.
S&P vedle problémů bank poukázala na rostoucí politickou polarizaci a nejistotu. To podle ní ohrožuje plány nezbytných strukturálních reforem. "Tyto faktory přispívají k prudkému poklesu vnějších finančních zdrojů finančního sektoru a k postupnému růstu vládních nákladů vnějšího financování," uvedla S&P.
Slovinská vláda hodlá v letošním roce snížit rozpočtový deficit na 3,5 procenta HDP z loňských 6,4 procenta HDP. V příštím roce by měl schodek klesnout až na 2,5 procenta HDP. "Přetrvávající slabost ekonomiky by však mohla bránit v dosažení těchto cílů," upozornila Moody's.
Slovinsko bylo první postkomunistickou zemí, která zavedla jednotnou evropskou měnu. Eurozóna se však nyní potýká s dluhovou krizí, kvůli které již bylo několik členských zemí nuceno požádat o zahraniční pomoc.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.