Rozhodnutí norské vlády vydat licence na těžbu ropy v Barentsově moři není protiústavní. Rozhodl tak soud v Oslu, který ve čtvrtek odmítl stížnost ekologů, podle nichž bylo rozhodnutí v rozporu s právem lidí na zdravé životní prostředí. Rozhodnutí norského ministerstva ropného průmyslu a energetiky z jara 2016 napadl Greenpeace a další dvě ekologické organizace.
Ministerstvo udělilo v květnu 2016 licenci k těžbě ropy v norské části Arktidy 13 společnostem. Vedle norské státní firmy Statoil a amerických těžebních skupin Chevron a ConocoPhillips dostal povolení těžit v Arktidě například i ruský Lukoil.
"Tvrzení ekologických organizací, že plán (udělení těžebních licencí) porušuje článek 112 ústavy, neobstálo," uvedl soud. "Stát, který zastupuje ministerstvo ropného průmyslu a energetiky, je zproštěn obvinění," stojí v rozhodnutí.
Stěžovatelům soud nařídil uhradit soudní výlohy ve výši 580.000 norských korun (1,5 milionu Kč).
Ekologické organice poprvé sáhly při argumentaci u soudu po ústavě, která všem zaručuje právo na zdravé životní prostředí. Tvrdily, že udělení licencí je v rozporu s pařížskou dohodou o klimatu, kterou Norsko podepsalo.
Norsko je v západní Evropě klíčovým producentem a vývozcem ropy a zemního plynu. V Arktidě zatím těží minimálně. Oblast podle odhadů skrývá až 65 procent z dosud neobjevených norských zásob ropy. Region by postupně mohl nahradit naleziště v Severním a Norském moři, která se již vyčerpávají, uvedla agentura Reuters.
Právní zástupci norské vlády poznamenali, že ekologové na sebe tímto procesem jen chtěji upozornit a že by nemálo lidí přišlo o práci, pokud by soud ekologům dal zapravdu.
"Paragraf o životním prostředí v naší ústavě byl poprvé potvrzen i při reálné soudní při, ovšem to, že soud neuznal podíl Norska na ničení zemského klimatu, je velkým zklamáním. I přes dnešní neúspěch si myslím, že lidé budou častěji zpochybňovat špatná rozhodnutí svých vlád a častěji se dožadovat jejich nápravy," uvedl k rozhodnutí soudu ředitel Greenpeace Norsko Truls Gulowsen.
