Analýza prachů
Špinavé peníze? Podívejte se do vlastní peněženky

Pokud máte pocit, že špinavé peníze se dají najít jen na zahraničních bankovních účtech, pak se podívejte do vlastní peněženky. Ale pak si možná budete chtít rovnou umýt ruce, napsal zpravodajský server CNN.

Téměř 60 procent Evropanů věří, že peníze jsou nejšpinavější věcí, s jakou přicházejí do kontaktu. Ještě špinavější, než madla eskalátorů, tlačítka platebních terminálů a knihy v knihovně, jak vyplynulo z průzkumu, který koncem března zveřejnila firma Mastercard. Dalších 83 procent respondentů z 15 evropských zemí je přesvědčených, že peníze přenášejí spoustu bakterií. A mají pravdu.

Nezávislé testy evropských peněz, které provedl tým vědců Oxfordské univerzity v prosinci 2012, zjistily, že průměrná bankovka obsahuje 26 tisíc bakterií. To je dost, aby se z toho člověku udělalo špatně - a patrně dost i na šíření nemocí.

"Vnímání Evropanů, že peníze jsou špinavé, není bezdůvodné," uvedl profesor Oxfordské univerzity Ian Thompson. "Bankovky, které jsme testovali, hostily průměrně 26 tisíc bakterií, což co do počtu patogenů je dostatečné na předání nákazy."

Dokonce i nejnovější, a tudíž nejčistší testované bankovky obsahovaly 2400 bakterií. "Nejšpinavější" ze všech peněz pak byly švýcarské franky a dánské koruny. "Bakterie pocházejí od značného počtu rukou," řekl Hany Fam z Mastercardu. "Bankovky jsou dlouhodobě v oběhu, přecházejí z ruky do ruky od různých jednotlivců, a je nevyhnutelné, že se na nich hromadí choroboplodné zárodky," dodal.

Nejde ovšem o žádnou novinku. Už v roce 2002 zjistila studie, kterou zveřejnil časopis Southern Medical Journal, že na bankovkách jsou bakterie. Více než 80 procent tehdy otestovaných peněz bylo zamořených mikroby, které mohou být škodlivé pro osoby s oslabenou imunitou.

Sedm procent bankovek neslo stopy bakterií, které mohou způsobit vážné nemoci včetně zlatého stafylokoka (Staphylococcus aureus). A jen sedm procent zkoumaných bankovek bylo podle tehdejší studie bez choroboplodných zárodků.

Další studie, kterou v roce 2008 provedli vědci univerzity ve švýcarské Ženevě, zjistila, že některé viry chřipky na švýcarských bankovkách přežívají až 17 dní.

Co tedy dělat? K zabránění infekce doporučují vědci základní hygienu: Nesahat si rukama do očí, nosu a úst, a často si je mýt. Ani to ovšem nemusí zabránit nákaze. V loňském roce onemocněli tři zaměstnanci michiganského obchodu Circle K poté, co jim rukama prošly bankovky kontaminované metamfetaminovým zbytkem.

Metamfetamin přitom není jedinou drogou, která se na bankovkách dá najít. Studie provedená v roce 2009 Massachusettskou univerzitou zjistila, že až 90 procent bankovek kolujících ve Spojených státech nese stopy kokainu.