Recese a rostoucí nezaměstnanost zvyšuje počet vražd, sebevražd a infarktů. Méně Evropanů naopak podléhá zraněním při dopravních nehodách. Jedinou cestou, jak zvrátit zdraví nepříznivé efekty krize, je dostatečná štědrost jednotlivých státních pokladen.
Jak se změny ekonomických podmínek odrážejí na zdravotním stavu člověka, zkoumali vědci z Oxfordské univerzity a Londýnské školy pro zdravovědu. Zatím nejkomplexnější analýza vlivu hospodářských krizí na úmrtnost ve 26 evropských zemích vycházela z evidence posledních tří desetiletí.
Nejméně stresovaní: Skandinávci
Většina dosavadních studií se shodla, že špatné ekonomické podmínky zvyšují stres člověka a mohou tak přispívat ke zhoršování zdravotního stavu. Někomu však může recese paradoxně prospívat, je-li například nucen vzdát se auta a chodit více pěšky. Poslední studie především dokázala, že recese dopadá na lidské zdraví spíše v zemích s nižšími sociálními výdaji, jako je východní Evropa. Naopak ve státech blahobytu typu skandinávských zemí není lidské zdraví dopadům krize tolik náchylné.
ČTĚTE TAKÉ: Vyhozený Američan zastřelil pět dětí a manželku. Pak sebe
V průměru ale tříprocentní nárůst nezaměstnanosti vede ke zhruba čtyřprocentnímu zvýšení počtu sebevražd, šestiprocentnímu nárůstu vražd, a naopak poklesu dopravních neštěstí o čtyři procenta. Výrazně však roste spotřeba alkoholu, v důsledku čehož umírá v průměru o 28 procent lidí více, vyplývá ze studie. Pravděpodobnost úmrtí v důsledku zástavy srdce pak u mužů mezi 30 a 44 lety roste téměř úměrně s růstem nezaměstnanosti.
ČTĚTE TAKÉ: Špičkový manažer Morgan Stanley zemřel na infarkt
Vědci se shodli, že jedinou možností, jak mohou vlády proti takovým důsledkům bojovat, je investovat dostatečné prostředky do aktivní politiky zaměstnanosti. „Míra sebevražd přestane s nezaměstnaností růst, pokud vláda investuje do sociálních programů alespoň 190 dolarů (3600 Kč) na hlavu ročně, uvádějí vědci.
Lékem je udržení pracovních míst
"Mnohem efektivnější je přitom poskytnout je na udržení pracovních míst, než na zdravotní péči nebo zvyšování dávek v nezaměstnanosti," uvádí spoluautor výzkumu David Stuckler.
"Sebevraždy jsou jen špičkou ledovce," přidává se další spoluautor Martin McKee. Británie například vydává zhruba 150 dolarů na hlavu ročně. Přímým důsledkem současné finanční krize je tak 25 až 290 sebevražd za rok, dodává.
Foto: Lucie Pařízková
