Řecko by se mohlo dostat z platební neschopnosti, jen pokud odepíše třicet procent svého dluhu. Během následujících dvaceti let by tak celkový dluh Řecka klesl pod 60 procent hrubého domácího produktu a splnilo by unijní rozpočtová pravidla. Vyplývá to ze studie, kterou zveřejnil bruselský nezávislý výzkumný ústav Bruegel.
Takzvaná restrukturalizace dluhu by měla negativní vliv na některé banky v unii, ale podle Bruegelu by všechny z nich nejspíš přežily. Některé by však potřebovaly finanční injekci.
Celkový řecký dluh dosahuje 325 miliard eur (zhruba 7,8 bilionu korun), z toho 68 miliard eur drží řecké banky a 52 miliard eur banky v eurozóně. Evropská centrální banka disponuje řeckými dluhopisy v hodnotě 50 miliard eur. "Dopad na veřejné finance ostatních členských států v eurozóně by byl omezený. Přestože lze pochopit obavy z dominového efektu, jsou do značné míry přehnané," uvedl Bruegel.
Restrukturalizace dluhu je přitom stále častěji zvažovaným řešením i mezi evropskými politiky a v současnosti je prakticky jasné, že se jí Řecko nevyhne. Řecko obdrželo od zemí eurozóny a Mezinárodního měnového fondu pomoc ve výši 110 miliard eur, ale peníze se jim nejspíš nepodaří splatit v termínu, který je v současnosti stanoven na rok 2021. V úvahu tak kromě odepsání části veřejného dluhu připadá i prodloužení splatnosti úvěrů až na 30 let.
Studie Bruegelu nicméně ukazuje, že oficiálně přiznaný bankrot Řecka, který právě restrukturalizace představuje, by měl na ekonomiku a členské státy eurozóny daleko větší dopad než případné bankroty Irska či Portugalska. V jejich případě jsou finanční ústavy ohroženy daleko méně a například v případě Irska banky eurozóny drží dluhopisy za "pouhých" 14 miliard eur.
Systémové riziko pro země platící evropskou jednotnou měnou tak představuje zejména Španělsko. V případě jeho platební neschopnosti by se v ohrožení ocitlo celkem 79 miliard eur, které banky eurozóny drží v jeho dluhopisech.
