Světová banka má nového šéfa

Robert Zoellick je od neděle novým prezidentem Světové banky, tedy mezinárodní instituce, jejímž hlavním úkolem je bojovat ve světě s chudobou. Zoellick ve funkci vystřídal Paula Wolfowitze, který odešel kvůli nátlaku části zaměstnanců.

Zoellicka navrhl do funkce prezident George Bush a zhruba před týdnem jeho nominaci schválila výkonná rada banky. Zoellick je zkušeným diplomatem s bohatými zkušenostmi z ministerstva zahraničí a z dob, kdy působil jako obchodní zmocněnec americké vlády.

"Je to pro mě čest i zodpovědnost a jsem připraven začít pracovat," řekl Zoellick po jmenování. Zoellickovi je 53 let a jeho dosavadní kariéra je spjata především se službou pro vládu. Zamířil ale také do soukromé sféry, kde vykonával řídící funkci v bance Goldman Sachs.

Zoellickovo jmenování do funkce znamená, že nebyla porušena dosavadní praxe, podle které v čele Světové banky stojí Američan. Naopak vedoucí role v Mezinárodním měnovém fondu, což je sesterská organizace, patří vždy Evropanovi. MMF vede Španěl Rodrigo Rato, ten ale před pár dny oznámil, že z osobních důvodů z čela MMF v říjnu odejde.

Sociální a ekonomický rozvoj

"Až do Světové banky nastoupím, rád se setkám s lidmi, kteří se snaží bojovat s chudobou ve všech částech světa, především v Africe," řekl ještě před nástupem do funkce Zoellick. Jeho prioritou bude podpora sociálního a ekonomického rozvoje, o boji s korupcí, na který se zaměřil Wolfowitz, ale Zoellick zatím nehovoří.

Wolfowitz byl v čele SB dva roky, od začátku se ale setkával s nevolí a především evropské země vůči němu měly spoustu výhrad. Wolfowitz doplatil na to, že ve snaze vyhnout se střetu zájmů dohodl své přítelkyni z banky přestup na ministerstvo zahraničí. Část zaměstnanců ho pak ze střetu zájmů stejně obvinila.

Světová banka zahájila činnost v roce 1946 jako jedna z takzvaných brettonwoodských institucí. Druhou je Mezinárodní měnový fond. Primárním úkolem SB bylo podílet se na obnově válkou zničené Evropy a vybudovat nový hospodářský a finanční systém. O založení banky a měnového fondu rozhodli v červenci 1944 zástupci 44 zemí v americkém Bretton Woods.

Foto: ČTK/AP