Hrubý domácí produkt Německa v prvním čtvrtletí stoupl o 0,7 procenta proti předchozím třem měsícům. Tempo jeho růstu se tak více než zdvojnásobilo z 0,3 procenta v závěru loňského roku. Uvedl to v konečné zprávě spolkový statistický úřad. Potvrdil tak svůj předběžný odhad z poloviny května.
Mezičtvrtletní růst dosáhl v prvním kvartálu nejprudšího tempa za dva roky. Silné spotřebitelské výdaje a investice ve stavebním sektoru totiž převážily nad nepříznivým vývojem zahraničního obchodu, na který mělo negativní dopad zpomalování hospodářské expanze v Číně a v dalších rozvíjejících se zemích.
Spotřebitelské výdaje nyní podporují rekordně nízké úrokové sazby. "Uvažování spotřebitelů je celkem jednoduché - když bankovní účty nepřinášejí žádné úroky, tak prostě budeme nakupovat," řekl ekonom Thomas Gitzel ze společnosti VP Bank.
Německá ekonomika těží rovněž z růstu státních výdajů, ke kterému přispívají náklady spojené s migrační krizí. Spolková vláda letos hodlá na podporu a integraci uprchlíků vynaložit 9,7 miliardy eur (262 miliard korun). Další peníze na uprchlíky navíc vynakládají jednotlivé spolkové země a místní samosprávy.
"Vyšší státní výdaje na uprchlíky tlačí vzhůru soukromou spotřebu prostřednictvím výplaty sociálních dávek," uvedl ekonom Stefan Kipar z firmy BayernLB. "Podporují rovněž stavební sektor, protože se staví ubytování pro uprchlíky," dodal. Stavebnictví těží také z nízkých úroků, kvůli kterým nyní rostoucí počet Němců překonává tradiční averzi ke koupi vlastního bydlení.
Německá ekonomika je největší v Evropě a je na ní závislá i řada českých podniků. V celém loňském roce stoupla o 1,7 procenta. Její růst tak mírně zrychlil z předloňských 1,6 procenta a dosáhl nejprudšího tempa za poslední čtyři roky.
Německá vláda v dubnu potvrdila, že v letošním roce by tempo hospodářského růstu mělo zůstat na loňské úrovni. Odhad růstu pro příští rok nicméně snížila na 1,5 procenta z dříve předpokládaných 1,8 procenta.
