Americká společnost Planetary Resources, která plánuje těžbu vzácných kovů z asteroidů, získala pro nápad další investory-miliardáře. Blíží se i dohoda o společné investici jedné z top 10 světových těžebních společností.
Spoluzakladatel společnosti Eric Anderson uvedl, že "firma přidala nové miliardáře do seznamu investorů". Odmítl však říci, o koho jde. "Další lidé se rozhodli připojit jako investoři. Máme mnoho lidí, kteří jsou zainteresováni na dlouhodobém projektu," oznámil Anderson.
Mezi už známé investory a podporovatele patří šéf gigantu Google Larry Page, výkonný předseda Google Eric Schmidt, bývalý šéf Goldman Sachs John Whitehead, Ram Shiram, zakladatel firmy Sherpalo, developer Ross Perot Jr. nebo Raymie Stata, dřívější ředitel technologií v Yahoo.
Firma má podle Andersona zdroje na několik let klidného financování a je připravena kvůli budoucím finančním potřebám vstoupit i na burzu. Chce být první, která se dotkne potencionálních bilionů dolarů, jež na vesmírné těžaře čekají. Firma už dala dohromady tým asi 40 inženýrů. Mezi firemní poradce patří kromě režiséra Jamese Camerona řada bývalých zaměstnanců NASA, armádních pilotů, manažerů či fyziků.
Měřicí teleskop do dvou let
Planetary Resources chtějí do dvou let vyslat na oběžnou dráhu kolem Země vesmírný teleskopický měřič, aby identifikoval asteroidy bohaté na kovy a vodu. Podle společnosti je nyní v blízkosti Země 10 tisíc asteroidů a cesta k 1500 z nich je energeticky stejně náročná jako na Měsíc. Firma už minulý měsíc podepsala se společností Virgin Galactic britského miliardáře Richarda Bransona dohodu o vynesení teleskopu na oběžnou dráhu. "Nechceme přepsat mapu současných světových těžařů, chceme těžební sektor jako partnera," tvrdí Anderson.
Ekonomický zádrhel
Celý plán má ovšem i svá ekonomická úskalí. Drahé a vzácné kovy mají své označení proto, že jsou drahé a vzácné. I proto je jejich cena vysoká. Vzácné prvky se při formování naší planety neusazovaly na povrchu, ale spíše blíže jádru, kde jsou však těžko dostupné. Naproti tomu asteroidy jsou "rozbité" odštěpky planetek, mohou tedy obsahovat koncetrované zásoby vzácných kovů.
V případě masové těžby (odhaduje se, že jeden asteroid o délce 500 metrů by mohl obsahovat veškeré plutonium, co kdy bylo na Zemi vytěženo) by však cena těchto kovů musela poklesnout, což by dále snižovalo ekonomickou výnosnost jinak velmi nákladné těžby.
Výzkumník Ben Taylor z anglické univerzity v Surrey uvažuje: "Jsme schopni rozpoznat minerály na asteroidech z oběžné dráhy. Otázkou zůstává, zda bude levnější je vytěžit v malém množství na Zemi v porovnání s náklady získání na asteroidech."
Možná by se proto lidstvo mělo spíše zabývat projekty na těžbu nerostů z mořského dna, kde podle odhadů leží velká část dosud nevytěženého nerostného bohatství Země. Ovšem v tomto případě by těžaři dále "plundrovali" naši domovskou planetu, při vesmírně těžbě na "mrtvých" asteroidech žádné znečištění či dopady na okolí nejsou.
