Nizozemská vláda do roku 2030 postupně ukončí těžbu plynu na poli Groningen, které je největším v Evropě a desátým největším na světě. Důvodem je to, že těžba způsobuje řadu zemětřesení, která jsou sice malá, nicméně způsobují velké škody.
Letos má těžba činit 21,6 miliardy metrů krychlových, což odpovídá zhruba pěti procentům spotřeby plynu v EU. Ještě v roce 2013 činila těžba 53,8 miliardy metrů krychlových. Nizozemsko v posledních letech rozsah těžby postupně snižuje, protože desítky zemětřesení, která ročně vyvolává, způsobují škody na tisícovkách domů a dalších budov.
"Naším záměrem je (snížit těžbu) ke 12 miliardám metrů krychlových v příštích čtyřech až pěti letech a na nulu do konce nadcházející dekády," řekl na tiskové konferenci premiér Mark Rutte.
Snižování těžby je postupné proto, aby velcí průmysloví uživatelé měli čas shánět jiné energetické zdroje. Také zahraniční odběratelé nizozemského plynu v Německu, Belgii a Francii budou muset najít nové zdroje plynu a jejich kontrakty nebudou obnoveny.
Nizozemsko staví konverzní závod, který bude muset upravovat vysoce výhřevný zahraniční plyn, aby byl využitelný v tamějších tepelných soustavách. Nizozemské domácnosti nicméně budou povzbuzovány k tomu, aby omezily používání plynu a snažily se přejít na jiný systém topení, napsala agentura Reuters.
Pole v Groningenu bylo objeveno v roce 1959 a těžba na něm začala v roce 1963. V roce 2015 pole pokrývalo téměř tři čtvrtiny rezerv plynu v zemi. Nizozemsko těží také z několika polí v Severním moři. Plyn je významným zdrojem příjmů státního rozpočtu. Letos by příjmy z plynu měly dosáhnout dvou miliard eur (50,8 miliardy Kč), v roce 2013 činily 15,4 miliardy eur.