Parlamentní volby
Těžba ropy se stala klíčovým tématem pro norské voliče

Budoucnost norského ropného sektoru se jeví jako klíčové téma pro voliče v parlamentních volbách, které se v Norsku uskuteční 11. září. Nikde to přitom neplatí víc než v norské ropné metropoli Stavangeru.

V průzkumech veřejného mínění jsou šance pravicového bloku konzervativní premiérky Erny Solbergové a opozičního uskupení vedeného šéfem Dělnické strany Jonasem Gahrem Störem vyrovnané.

Pokud se ani jednomu ze soupeřů nepodaří zajistit si v zákonodárném sboru většinu, mohla by se rozhodujícím hráčem stát malá Strana zelených, která slibuje, že bude usilovat o zastavení průzkumů nových nalezišť ropy a postupné snižování její produkce během následujících 15 let.

Je jen malá šance, že by Zelení byli schopni paralyzovat norské průmyslové odvětví číslo jedna, které všechny velké strany odhodlaně hájí a které tvoří polovinu norského exportu a zaměstnává přes 180 tisíc lidí.

Zelení nicméně v posledních čtyřech letech získávali stále více příznivců a nyní je v průzkumech podporuje kolem pěti procent voličů, což svědčí o změnách v norské společnosti a o sporech ohledně budoucnosti ropného průmyslu.

Vzpamatování z krize

Norský ropný sektor se stále vzpamatovává z krize z let 2014 a 2016, kdy po kolapsu cen ropy přišly tisíce lidí o pracovní místa. Řada obyvatel západonorského přístavu Stavanger tak hledí na možnost dalšího omezování rozvoje ropného průmyslu s obavami.

"Pokud by toto průmyslové odvětví skončilo, z čeho bychom žili? Tato otázka trápí mnoho lidí," říká osmatřicetiletý luteránský farář Egil Ellingsen. S prosbami o radu se na něj prý obrátila řada místních obyvatel, kteří ztratili práci.

Ellingsen zorganizoval nedávno ve svém kostele veřejnou debatu s místními kandidáty do parlamentu, které se zúčastnilo asi 800 lidí. Téma pracovních míst - jak je vytvářet a jak by mohli lidé přežít v případě omezování ropného průmyslu - se v diskuzi objevovalo opakovaně.

Ellingsen se při debatě také přímo zeptal místního kandidáta Strany zelených, jestli může uvést konkrétní příklady, kde by měli lidé hledat zaměstnání, kdyby byla produkce ropy zastavena. Uchazeč uvedl jako příklad větrné elektrárny u norského pobřeží, lesnictví a rybolov.

Takovéto přísliby nerozptylují obavy dělníků v přístavu Dusavik u Stavangeru, který firmy Total, ExxonMobil a Statoil využívají k přepravě zařízení na své ropné plošiny v Severním moři.

Norská státem kontrolovaná firma Statoil a její partneři nyní v Severním moři pracují mimo jiné na rozvoji obřího ropného pole Johan Sverdrup. Ropa by se v tomto poli, jehož zásoby by mohly činit až 3,3 miliardy barelů ropy, měla začít těžit v roce 2019, ale projekt už nyní přístav zaměstnává.

Ropné pole Johan Sverdrup bylo objeveno v roce 2010 a provozovatel přístavu NorSea Group následně investoval 220 milionů norských korun (616 milionů korun) do jeho infrastruktury, aby umožnil intenzivnější aktivitu.

I když ceny ropy klesly, firma NorSea Group si ponechala v Dusaviku všech 150 zaměstnanců na plný úvazek. Propustila nicméně 20 až 30 dělníků, kteří měli podepsané dočasné pracovní smlouvy v Dusaviku a v sesterském přístavu v nedalekém Tanangeru.

Generální ředitel přístavu Rune Veenstra uvedl, že volební kampaň vysílá rozporuplné signály a vytváří nejistotu. Jeho společnost potřebuje především jasný směr, aby mohla činit dlouhodobé investice, dodal.

Velké strany tvrdí, že nebudou ustupovat Zeleným ani jiným uskupením usilujícím o omezení norského ropného sektoru, který je hlavní silou národního hospodářství, jež po několika letech zpomaleného ekonomického růstu znovu začíná nabírat dech.

V první polovině letošního roku norská ekonomika rostla rychleji, než se očekávalo, a v druhém čtvrtletí stoupla o 0,7 procenta, uvedl 24. srpna norský statistický úřad.

Hlas pro Dělnickou stranu

Současná norská vládní koalice, kterou tvoří středopravá Konzervativní strana Höyre a populistická Strana pokroku, prohlašují, že na zlepšení hospodářské situace mají hlavní zásluhu. Prosazují snižování daní firem i jednotlivců a rozdíly ve výdělcích srovnávají díky norskému fondu bohatství o objemu téměř bilionu dolarů.

"Je to známka toho, že hospodářská politika vlády v posledních letech je správná," řekl ministr zdravotnictví Bent Höie z řad konzervativců.

Tento názor sdílí i řada voličů, jako například 47letý bývalý ropný dělník Finn, který bude volit Konzervativní stranu Höyre. Když s ním agentura Reuters mluvila v říjnu 2015, byl Finn čerstvě propuštěný ze zaměstnání a hledal si nové místo. Teď je zaměstnancem státní agentury, která pracuje pro norskou armádu.

Ale Dělnická strana, která zemi vládla v letech 2005 až 2013, zdůrazňuje, že i přes stávající úspěchy norské ekonomiky není stále spousta problémů vyřešena. "Musíme se postarat o to, aby víc lidí, kteří nemají práci, dostali příležitost si v budoucnu najít pracovní místo," řekla místopředsedkyně strany Hadia Tajiková.

Mnoho stoupenců Dělnické strany uvádí, že budou pro tuto stranu hlasovat proto, že dokáže nejlépe zajistit veřejné služby, jako jsou školy a nemocnice.

"Když byla Dělnická strana u moci, školy, nemocnice, všechno dobře fungovalo. Teď tomu tak není," prohlašuje 39letý řidič taxi Atif Nisar. "Celá moje rodina je rozhodnutá volit Dělnickou stranu," dodává.