Prezidentské volby v USA zastihly americké akciové a dluhopisové trhy v nejhorším stavu za posledních třicet let. Index Standard&Poor 500 monitorující zdraví 500 nejdůležitějších amerických společností, se k dnešku oproti loňskému maximu propadl o 38 procent, nejvíce od časů prezidenta Geralda Forda.
Ekonomická krize se stala jedním z hlavních témat předvolebních agitací obou prezidentských kandidátů. Ať už se dalším prezidentem stane republikán John McCain či demokrat Barack Obama, bude muset čelit největší nezaměstnanosti za posledních pět let a rekordním propadům spotřebitelské důvěry. Výsledek prezidentských voleb nezabrání největší ekonomické recesi od osmdesátých let, shodují se přední analytici.
Společnosti zahrnuté v indexu Standard&Poor 500 zaznamenaly v posledním čtvrtletí v průměru třináctiprocentní pokles zisků a rekordní říjnový pokles zaznamenal i index společnosti Merrill&Lynch hodnotící zdraví korporátních dluhopisů. Takové dědictví je pro budoucího prezidenta příliš velkým soustem na snadné zastavení krize.
Situace se přesto mírně zlepšila v důsledku dopadů záchranných opatření americké vlády, poté, co ministr financí začal rozdělovat sumu 700 miliard dolarů na pomoc finančním ústavům. Návrat likvidity na trhy se postupně odrazil i v poklesu mezibankovních sazeb. Tříměsíční sazba LIBOR, za kterou si banky půjčují mezi sebou, se včera dostala na nejnižší hodnotu od krachu banky Lehman Brothers v polovině září.
Z hlediska prezidentských kandidátů takový vývoj prospěl více demokratovi Obamovi. Ve výzkumech veřejného mínění je považován za zdatnějšího v řešení ekonomických problémů a v průměru vede nad svým sokem o sedm procent. Schopnost demokratických kandidátů lépe řešit padající akciové trhy je dána i historicky. Ze šesti demokratických prezidentů od roku 1928, pouze po zvolení Jimmyho Cartera v roce 1976 zaznamenala burza propad v následujícím roce.
Foto: archiv
