Řecké banky mají potíže se získáváním dostatečné peněžní likvidity a jejich situace se i přes opatření Evropské centrální banky může dál zhoršovat. Řekl to dnes ministrům financí eurozóny na schůzce v Madridu šéf ECB Jean-Claude Trichet.
Řecké banky si nyní obstarávají likviditu hlavně od ECB a národních centrálních bank a hrozilo jim, že tyto instituce od nich přestanou přijímat jako zástavu za úvěry řecké vládní dluhopisy, jimž ratingové agentury výrazně snížily známky. ECB však tento měsíc rozhodla, že bude i příští rok přijímat do zástavy dluhopisy kategorie BBB a na vládní dluhopisy si nebude účtovat rizikové přirážky, které jinak dává na níže hodnocená aktiva. "I tak ale situace řeckých bank s likviditou zůstává obtížná a mohla by se zhoršovat," řekl Trichet.
Šéf ECB konstatoval, že i po dohodě ministrů eurozóny o podmínkách finanční pomoci Řecku zůstávají na finančních trzích obavy a nejistota. "I přes závazky šéfů vlád eurozóny (na summitu EU) 25. března a euroskupiny (ministrů financí eurozóny) 11. dubna a odhodlání řecké vlády zavádět oznámená adaptační opatření pro rok 2010 přetrvává na finančních trzích napětí," řekl Trichet.
Dnes a v sobotu budou v Madridu ministři financí EU diskutovat o řecké dluhové krizi. Březnový summit unie rozhodl, že země eurozóny poskytnou Řecku pomoc společně s Mezinárodním měnovým fondem a ministři financí tento víkend dohodli celkovou částku pro země eura na 30 miliard eur s úrokem pěti procent. Spolu s příspěvkem MMF to znamená pomoc 40-45 miliard eur. Na trzích však vládnou obavy, že uvolnění pomoci bude komplikované, a není jasné, zda Řecku bude slíbená pomoc stačit ke dlouhodobému řešení dluhu, který přesahuje roční výkon jeho ekonomiky.
ČTĚTE TAKÉ: V případě hrozby inflace zařadíme zpátečku
Řecký ministr financí Jorgos Papakonstantinu se ve čtvrtek obrátil na představitele Evropské komise, ECB a MMF dopisem s žádostí o jednání o víceletém programu hospodářské politiky, jehož součástí by byla finanční pomoc. Představitelé fondu, EK a ECB přiletí v pondělí do Atén jednat o podrobnostech potenciální pomoci, která může být největší mezinárodní pomocí jedné zemi v historii.
"Podnikáme všechny potřebné přípravné kroky," řekl dnes v parlamentu řecký premiér Jorgos Papandreu, jehož vláda již oznámila program drastických rozpočtových úspor a výrazného snižování deficitu. Dodal, že pokud vláda požádá o finanční pomoc, bude to "v nejlepším zájmu země".
Ani jasné signály brzkého oznámení pomoci však finanční trhy nepřesvědčují. Dnes se přirážka k desetiletým řeckým vládním dluhopisům proti německým obligacím vrátila na 4,25 procentního bodu a úrok z tohoto dluhopisu se dostal na 7,3 procenta.
Foto: ČTK
