Vliv událostí
Turecko čelí ekonomickému úpadku. Erdogan plánuje reformy

Nezaměstnanost v Turecku je nejvyšší za sedm let, zvýšil se i rozpočtový deficit. Vyplývá to z údajů, které krátce po nedělním referendu zveřejnil turecký statistický úřad. Země tak vedle politického napětí čelí i ekonomickým výzvám. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan chce hospodářství povzbudit reformami.

Za čtvrtletí, které skončilo v únoru, se nezaměstnanost vyšplhala na 13 procent, když za stejné období v loňském roce činila 11 procent. Mezi mladými je ještě vyšší, bez práce jich je už 24,5 procenta. Loni to bylo ještě 19,2 procenta.

V březnu se prudce zvýšil rozpočtový deficit. Dosáhl 19,5 miliardy tureckých lir (133 miliard korun),. Za celé čtvrtletí pak deficit činil 14,9 miliardy lir.

Na vině jsou podle poradenské společnosti BGC Partners náklady spojené se syrskými uprchlíky, vysoký počet bankrotů, zpomalení ekonomiky, slabá měna, propouštění v soukromém sektoru a výpadky příjmů z turistického ruchu.

Podle vyjádření tureckých politiků se ekonomika po referendu stane tématem číslo jedna. "Důležitou prioritou je snížení inflace a nezaměstnanosti," uvedl v úterý turecký ministr financí Naci Agbal. Vláda podle jeho slov nechce docílit růstu prostřednictvím výdajů na veřejný sektor, ale investicemi a podporou soukromého podnikání a výroby, informuje agentura Reuters.

Investoři jsou zatím skeptičtí. K jejich optimismu nepřispívají ani prezidentova prohlášení, ve kterých o sobě hovoří jako o "nepříteli" úroků a dává úrokům za vinu růst cen.

Turecká ekonomika se loni ve třetím čtvrtletí v reakci na červencový pokus o puč snížila o 1,3 procenta. Už v posledním čtvrtletí se ale vzpamatovala a celoročně loni rostla tempem 2,9 procenta. Původně se ovšem růst tureckého hospodářství odhadoval na 6,06 procenta.