Noví spotřebitelé
Ukrajinci jen jako levná pracovní síla? To je passé, zní z Polska

Ukrajinci vydělávají v Polsku čím dál víc, a byznys to postřehl. Dlouho byli považováni jen za lacinou pracovní sílu, ale teď v nich začínají vidět spotřebitele. Ukrajinci podle statistik loni od ledna do konce září utratili v polských obchodech a službách asi dvě miliardy zlotých (přes 12 miliard Kč); na osobu utrácejí víc než Němci, píše list Gazeta Wyborcza. Přesné údaje zatím nejsou k dispozici, ale odhaduje se, že loni počet ukrajinských pracovníků v Polsku překročil dva miliony. Letos může dosáhnout až tří milionů.

"Firmy horečně hledají lidi s přístupem k Ukrajincům. Nabízejí odměny za rozesílání e-mailů. Agent jedné banky nám nabízel 50 zlotých (přes 300 Kč) za Ukrajince, kterého přimějeme, aby si u nich otevřel účet," říká Daniel Dziewit, zakladatel portálu, který spojuje pracovníky z Ukrajiny s polskými zaměstnavateli.

Padesátku zlotých za hlavu nabízejí obchodní zástupci bank či pojišťoven, kteří si chtějí vylepšit vlastní výsledky. O ukrajinské peníze se ale hraje i na mnohem vyšší úrovni.

"Banky postřehly nový velký trh. Už jsme dostali několik návrhů. Bývají prosté: zaplatíme vám a vy budete požadovat od pracovníků, které jste nabrali, aby si otevřeli účet v naší bance," říká Krzysztof Inglot, šéf agentury Personnel Service, která každý den naverbuje asi 50 Ukrajinců. "Je to dobré řešení pro všechny. Hodně Ukrajinců si hned převede výdělky na dolary a převáží je přes hranice. Účet v bance zvyšuje jejich bezpečnost. Zvažujeme nejvýhodnější nabídky. Hledáme banku, která má hodně odboček a současně bude pro klienta laciná." 

Banka BGŽ BNP Paribas má už web, reklamy a rovněž infolinku v ukrajinštině. "Spolupráce se zprostředkovatelnami je jedna z možností, jak získat klienty, a to se netýká jen Ukrajinců," připouští ředitel prodeje Maciej Chlebowski. Koncem roku 2016 měli Ukrajinci v Polsku u BGŽ sotva pět tisíc účtů, o devět měsíců později už více než 11 tisíc.

Ukrajinci byli dlouho považováni jen za lacinou pracovní sílu, ale teď v nich podniky začínají vidět spotřebitele. Polské firmy začalo zajímat, kolik utratí o svátcích (letos v průměru 154 zlotých; 942 Kč) a co dělají ve volném čase.

Zřízení novin a lekce tance

První byly mobilní sítě. Teď už mají všechny zvláštní balíčky pro Ukrajince. Potenciál si uvědomila také Polská pošta. Zavedla službu, která slibuje doručit zásilku do 30 kilogramů do sedmi dnů kamkoliv na Ukrajinu - s výjimkou oblasti bojů. "Už koncem října jsme zaznamenali u této služby růst o 36 procent proti celému roku 2016, přestože balíky se nejvíce posílají v prosinci," uvedl ředitel Pawel Kopeć.

Skupina Polska Press v listopadu oznámila, že zřizuje městské noviny pro Ukrajince ve Varšavě a v Rzeszowě.

Každý se snaží zvětšit si odbytiště. "Nedávno k nám přišel chlápek, který přeložil do ukrajinštiny letáky propagující potravinové doplňky. Hledal Ukrajince, kteří by je pro něj prodávali mezi svými známými," řekl Dziewit.

Univerzita v Lodži před dvěma lety nabídla studentům z Ukrajiny slevu 50 procent ze školného. Vysoké školy dělají, co mohou, aby získaly studenty z Východu, na které jsou vyšší dotace. V Rzeszowě už je každý šestý student z Ukrajiny, ale stále si stěžují, že jich je málo - protože si čím dál častěji volí větší města. Podle ministerstva školství v Polsku studuje 30 tisíc Ukrajinců.

Městská knihovna v Goleniowě u Štětína už pro Ukrajince zřídila zvláštní knižní fond. Nápad se zrodil, když Ukrajinci přicházeli do knihovny kvůli připojení na internet zdarma.

V jednom z varšavských Domů kultury Ukrajinec Igor pořádá taneční: na jedné lekci je 150 lidí, má plno. Vstupenka stojí 20 zlotých včetně občerstvení.

Právě na kultuře a zábavě pro Ukrajince bude podle Dziewita v budoucnu možné nejvíce vydělat: "Celé dny makají a pak se nemají kam podít. Potřebují zábavu, kontakt s jinými lidmi, ale těžko to hledají."

Koláč peněz k přerozdělení bude čím dál větší. Agentura Upper Job spočítala, že ještě v květnu Ukrajinci dostávali devět zlotých čistého za hodinu manuální práce, v červenci to už bylo 12 zlotých (73 Kč). Ještě více mají kvalifikovaní pracovníci: zedník v květnu v průměru vydělal 20 zlotých čistého za hodinu, v létě už 25 zlotých (153 Kč), štukatér si přišel v květnu na 25 a v červenci na 30 zlotých (183 Kč).

Nejméně vzrostly platy v gastronomii: ukrajinští kuchaři si polepšili z 12 na 14 zlotých (86 Kč) za hodinu. Zhruba 55 procent dotázaných Ukrajinců uvedlo, že v Polsku počítají s třemi až pěti tisíci zlotých měsíčně na ruku (18 300 až 30 500 Kč).