Rozkradená pokladna
Ukrajině hrozí bankrot, potřebuje až 700 miliard z ciziny

Ukrajina by v letošním a příštím roce mohla potřebovat zahraniční pomoc v celkové výši 35 miliard dolarů (skoro 700 miliard korun), oznámil úřadující ministr financí Ukrajiny Jurij Kolobov. Dodal, že už požádal zahraniční partnery, především Polsko a Spojené státy, o poskytnutí úvěru v nejbližším týdnu či dvou. Výši půjčky ale neupřesnil.

Kyjev podle ministra také navrhuje uspořádat velkou mezinárodní dárcovskou konferenci s účastí Evropské unie, USA, Polska, Mezinárodního měnového fondu (MMF) a dalších zemí a organizací, které by poskytly pomoc na modernizaci ukrajinské ekonomiky, reformy a přidružení k EU.

Mluvčí Evropské komise Olivier Bailly v Bruselu poznamenal, že o žádném rozhodnutí o dárcovské konferenci neví. Připomněl ale, že šéfka unijní diplomacie Catherine Ashtonová jedná v Kyjevě mimo jiné o tom, jak Ukrajině v ekonomických potížích pomoci.

Podle Baillyho přitom existuje několik možností a mluvčí také připomněl, že na určitém způsobu podpory pracují Spojené státy. Zástupci EU o věci podle něj diskutují s MMF, ale také s Evropskou investiční bankou (EIB), Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD) a dalšími partnery. "V této chvíli je příliš brzy, abychom ukázali na jednu z několika možností. Ale chceme pomoci za podmínky, že se na Ukrajině uskuteční ekonomické reformy," podotkl mluvčí komise.

Možnost zorganizovat konferenci připustil nejmenovaný významný představitel komise. Podle něj je EU kvůli této věci v kontaktu s USA, Japonskem, Čínou, Kanadou a Tureckem.

Na pokraji bankrotu

Jeden z předních ukrajinských politiků, kandidát na nového premiéra Arsenij Jaceňuk před poslanci prohlásil, že státní pokladna je rozkradena a země se nalézá na pokraji bankrotu. "Nemáme čím platit dlouhodobé závazky," prohlásil.

Kurz ukrajinské měny se dnes k dolaru propadl o čtyři procenta na 9,3 hřivny za dolar, než během dne hřivna část ztrát smazala a kurz se vrátil na 9,174 hřivny za dolar. Na počátku obchodování se kurz držel na 8,838 hřivny za dolar.

Kyjev podle úřadujícího ministra energetiky doufá, že nepodraží ruský zemní plyn, který Moskva v prosinci pro Ukrajince zlevnila z přibližně 400 na 268,50 dolaru za tisíc metrů krychlových. Dva zdroje z koncernu Gazprom řekly, že firma nepomýšlí na okamžitý návrat k předchozí ceně. "Ale není to Gazprom, kdo rozhoduje," poznamenal jeden ze zdrojů v narážce na Kreml. Mluvčí firmy se zdržel vyjádření ohledně ceny, ale ujistil, že tranzit ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy se odehrává "v plném objemu".

Ruská odpověď

Moskva naopak opět pohrozila Kyjevu, že na sblížení Ukrajiny s Evropskou unií zareaguje zvýšením cel ve vzájemném obchodu. "Říkáme Ukrajině, že si samozřejmě může vybrat svou cestu. Ale v tom případě (podepsání dohody o přidružení Ukrajiny k EU) budeme nuceni zvýšit dovozní cla," uvedl ruský ministr hospodářského rozvoje Alexej Uljukajev v listu Handelsblatt. Rusko se totiž obává, aby se Ukrajina nepřeměnila v otevřená vrata pro vstup evropského zboží na ruský trh, vysvětlil a dodal, že Kyjev v případě přidružení k EU nemůže zůstat preferovaným partnerem Ruska. "Jedno není slučitelné s druhým," řekl.

Ministr také litoval, že politické zmatky na Ukrajině postihují i ruskou ekonomiku. "Mnoho investičních fondů stahuje své peníze z Ukrajiny a většina z nich následně totéž dělá i v Rusku," poznamenal.

Právě odmítnutí ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče kvůli tlaku z Moskvy podepsat asociační dohodu s EU vedlo k vypuknutí nepokojů, které vyústily v Janukovyčův pád. Mluvčí německé kancléřky Angely Merkelové v pondělí opět ujistil, že EU je stále připravena dohodu s Ukrajinou uzavřít. "Dveře zůstávají otevřeny."