Řecko potřebuje výrazně snížit dluhovou zátěž, aby se jeho celkové zadlužení znovu dostalo na udržitelnou úroveň a řecká ekonomika měla šanci se zotavit. Ve svém ročním hodnocení řecké ekonomiky to uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Upozornil také, že nynější cíle přebytku primárního rozpočtu na období po roce 2018 jsou nereálné. Řecká vláda zprávu fondu vítá.
Snížení dluhové zátěže ale podle MMF musí být založeno na důvěryhodných rozpočtových a ekonomických cílech. "Současné cíle jsou nereálné v tom, že nadále předpokládají, že Řecko dosáhne přebytků primárního rozpočtu ve výši 3,5 procenta HDP a udrží je desítky let navzdory dvouciferné míře nezaměstnanosti," uvedl MMF. Předpověděl zároveň, že míra nezaměstnanosti v Řecku zůstane dvouciferná po dobu více než 30 let.
Primární rozpočet nezahrnuje náklady na správu dluhu. Atény se zavázaly, že přebytku primárního rozpočtu ve výši 3,5 procenta hrubého domácího produktu dosáhnou do roku 2018. Dluh Řecka v současné době přesahuje 170 procent HDP.
Podle měnového fondu nelze předpokládat, že Řecku bude k vyřešení dluhových problémů stačit jen hospodářský růst. "Bude zapotřebí další snížení dluhové zátěže, aby se obnovila udržitelnost (dluhu)," poznamenal fond.
Podmínkou pro úspěšné hospodářské oživení v Řecku je podle MMF politická podpora rychlého ozdravení finančního sektoru. Šéfka mise MMF v Řecku Delia Velculescová uvedla, že rozpočtová politika vlády by se měla soustředit spíše na podporu hospodářského růstu než na úspory. Dodala však, že bude zapotřebí další snižování penzí.
Silně zadlužené Řecko se loni v létě dohodlo s eurozónou na třetím záchranném programu, v jehož rámci by mělo během tří let obdržet až 86 miliard eur (2,3 bilionu korun).
MMF zatím do tohoto záchranného programu finančně nepřispěl. Své zapojení podmiňuje právě úlevou dluhu, která by mohla mít například podobu snížení úroků či prodloužení splatnosti půjček.
