Očima Lukáše Kovandy
Vzniká už "centrální banka světa"?

Americká centrální banka (Fed) zveřejnila zásadní čísla: podrobné sumy, kolik si jednotlivé komerční banky, investiční banky a jiné finanční instituce půjčily v rámci 3,3bilionových záchranných opatření v době finanční krize.

Překvapivé je, že o největší sumy si řekly nikoli americké, nýbrž evropské banky. Švýcarský ústav UBS byl celkově největším příjemcem záchranných peněz z programu Commercial Paper Funding Facility (získal 74,5 miliardy dolarů, tedy více než dvakrát tolik v porovnání s největším americkým příjemcem, bankou Citigroup) a britská banka Barclays zase dostala nejvíce peněz jednorázově. V září 2008, krátce po pádu investiční banky Lehman Brothers, jí Fed poskytl injekci 47,9 miliardy dolarů.

Někteří američtí politici se tedy tážou, zda je ještě Fed vůbec americkou centrální bankou, a nikoli centrální bankou celého světa, když již staví na nohy i ústavy evropské. Pravda je ovšem taková, že velké světové banky, ať už mají ústředí v Curychu, Londýně, nebo v New Yorku, jsou vzájemně tak propojené, že by pád třeba švýcarské UBS mohl fatálně poškodit i americký bankovní systém.

Navíc, americká "pomoc" Evropě u tohoto končit nemusí. Světové akciové trhy včera a dnes rostou i díky spekulacím, že USA finančně podpoří evropský záchranný fond, skrze nějž jsou sanovány Řecko i Irsko.

V globalizovaném finančním světě zkrátka zachraňuje zrovna ten, kdo "může", neboť tuší, že lokální či jen kontinentální problémy už neexistují. Už jsou jen ty globální. Ostatně v kritické fázi finanční krize na podzim 2008 to zase byly státní fondy Číny a ropných velmocí, které finančně podporovaly kolabující americké banky.